Jak rodinné prostředí ovlivňuje sex v dospělosti

Příroda je prostě dokonalá. Sexuolog a psycholog Petr Weiss (67) v knize Sloupky o sexu (2010) uvádí, že psychosexuální vývoj začíná u dětí v prenatálním věku, tedy už před narozením. Tehdy se vytvářejí biologické základy tělesných a později i psychických a sociálních odlišností určujících sexuální chování mužů a žen. Do této chvíle se ze strany nastávajících rodičů nic neděje. Jak ale dítko přijde na svět, je všechno jinak, máma a táta jdou příkladem prakticky ihned.

Významná představitelka československé sexuologie Jaroslava Pondělíčková-Mašlová (†89) to kdysi krásně popsala slovy: „Jako většina mláďat, ani dítě se nemůže zdárně vyvíjet bez lásky svých rodičů a bez kontaktu s vrstevníky. Plně to platí i pro jeho sexuální vývoj. Dítě ještě ani nemluví a nerozumí mnoha slovům, ale vnímá laskavý nebo naopak káravý tón matčina hlasu, rodinnou atmosféru, vycítí, mají-li ho nejbližší rádi a jaký vztah mají mezi sebou. Je to zároveň období, kdy je člověk do celého života nejzranitelnější.“

První základy pro sexuální chování v dospělosti jsou tedy položeny již od prvních dnů života a budují se celé dětství. Důkaz?

Když kanadští vědci, jejichž závěry uveřejnil odborný magazín Journal of Sex & Marital Therapy, požádali 410 dospělých o vyplnění dotazníku na téma sexuálních zážitků, dětství, dospívání, smutku, radosti, emocí a popřípadě traumat z mládí, nestačili se divit.

Jedinci, kteří uvedli, že je rodiče časově i jinak zanedbávali, neposkytovali jim klidné zázemí a v neposlední řadě se před nimi chovali nevhodně (řeč je o hádkách, urážkách, křiku, násilí, ponižování a podobně), jsou se svým milostným životem méně spokojení.

Jak přistupují k základním vztahovým otázkám ženy a jak muži?

V zásadě platí, že zhruba mezi dvanáctým a osmnáctým měsícem si dítě začíná uvědomovat svou příslušnost k určitému pohlaví. O sexu je schopno mluvit beze studu asi do devíti let věku. Penis nebo pochva pro něj jsou normální části lidského těla, třeba jako koleno nebo nos. I proto je vhodné poučit ho o základním sexuálním chování ještě před tím, než si při polibku táty a mámy začne oči zakrývat rukou a v horším případě přidá i opovržlivé „fuj“!

Jak mluvit s dětmi o sexu? Pozor na těchto 5 chyb.

„Z výzkumů Světové zdravotnické organizace z devadesátých let víme, že děti, kterým se ve správné době a v dostatečné míře dostalo ponaučení o sexualitě – ať už ve škole nebo od rodičů, se pak v době dospívání i v dospělosti chovají v sexu zodpovědněji: zahajují svůj sexuální život později, mají méně partnerů a více užívají antikoncepci,“ objasňuje Petr Weiss s tím, že ani jeden z výzkumů nikdy nesvědčil o tom, že by sexuální výchova měla na děti vliv demoralizující – jak dodnes často tvrdí její odpůrci, rekrutující se nezřídka z některých dogmatických církevních kruhů.

Podstatné ale zůstává ne to, co dětem řeknete, ale jaký jim dáte příklad. Časté hádky nebo chlad a lhostejnost jsou věci, které si mnozí nesou životem s sebou jako těžký balvan. Pokud k takovým lidem patříte, tak vaši rodiče něco zanedbali.

Co s tím můžete dělat? Nejděte v jejich šlépějích. Nenechte své potomky žít v nevědomosti a izolaci, ale dokazujte jim, že z pozice rodiče spolu s partnerem dobře vycházíte – byť jste třeba rozvedení. A hlavně děti vnímejte a projevujte jim lásku. Je to to nejlepší, co jim můžete do života dát.

Způsoby, jak se vyrovnat se sexuální frustrací, tedy když nemáte s kým.