Nejkrásnější výšlapy na Šumavě. Kudy na Plechý, Třístoličník, Poledník nebo Velký Ostrý

Malebné vesničky a polozapomenuté osady, monumentální hrady s pohádkovou atmosférou, romantické rozhledny, pěší i cyklistické pohodlné stezky pro rodiny s malými dětmi, rozkvetlé louky, lesy plné borůvek a hub i místa s nádechem divočiny… to vše nabízí Šumava. Její vrcholy sice nepaří k nejvyšším, z jejich zdolání budete mít ovšem i tak radost a odměnou vám budou dechberoucí výhledy i spousta přírodních krás, které během svého putování potkáte na každém kroku.

Třístoličník (1311 m n. m.), který leží přímo na hranici s německým Bavorskem, je jedním z nejnavštěvovanějších šumavských vrcholů. Najdete tu bizarní skalní útvary v podobě tří věží, které připomínají trůny, na nichž podle prastarých pověstí kdysi sedávali králové Čech, Bavorska a Rakouska a debatovali o tom, kudy povede státní hranice. Za hezkého počasí jsou odsud nádherné výhledy do širokého okolí, dokonce i na vzdálené vrcholky rakouských Alp, občerstvit se můžete v restauraci.

Většina turistů se na vrchol Třístoličníku vydává z obce Stožec, kde je možnost zanechat auto na parkovišti. Z centra Stožce se vydejte po žluté turistické značce (Zlatá stezka), která vede podél železniční trati. Dojdete po ní do Nového Údolí. Zde se napojíte na červeně značenou cestu, po níž budete převážně lesem stoupat kolem vrchu Kamenná a Rosenauerova pomníku. U odpočinkového místa Nová Pec – Jelení odbočíte doprava a stále po červené značce dorazíte až k vrcholu.

Odstartujte z Nové Pece, od parkoviště Láz, odkud vás dovede zeleně značená stezka podél Schwarzenberského kanálu k akvaduktu na rozcestí Rossbach. Zde odbočíte na modrou značku a budete ji následovat lesem přes rozcestí Jezerní smyk k Rosenauerově kapli a dále do osady Jelení k rozcestí Jelení vrchy (zde se nachází autobusová zastávka, tuto část cesty si v sezoně můžete zkrátit autobusem). Modré značky se budete držet i nadále k rozcestí Medvědí cesta a rozcestí Tunel – horní portál, až dojdete k odpočinkovému místu Hučina-potok.

Zde se napojíte na zelenou značku, po níž vystoupáte lesem až k Plešnému jezeru. Tady začíná náročnější úsek s prudším stoupáním na vrchol Plechý, odkud se dále budete držet červené hřebenové cesty, která vás přes Rakouskou louku dovede na Trojmezí a dále kolem Vysokého Hřebenu na vrchol Třístoličníku. Jde o časově i fyzicky náročný výšlap, cestu zpět můžete vyřešit tak, že po červené sejdete do Nového Údolí, odkud se svezete vlakem zpět do Nové Pece.

Hora Plechý je se svými 1378 m n. m. nejvyšším vrcholem české části Šumavy a leží přímo na česko-rakouské hranici. Název pochází nejspíše z německého slova Pleckhenstein, což znamená „lesklý kámen nebo skála,“ vystihujícího pravděpodobně třpytící se hladinu ledovcového Plešného jezera ležícího na samém svahu hory.

Pro túru na Plechý je nejlepší zvolit trasu z osady Nová Pec na břehu Lipenského jezera, kam se dostanete autem nebo vlakem z Horní Plané či Černé v Pošumaví. Z Nové Pece vede zelená turistická stezka přímo k Plešnému jezeru, následně pak budete následovat žlutou značku na vrchol Plechého. Cesta z Nové Pece vede nádhernou šumavskou přírodou, převážně lesem a kolem rozkvetlých luk, podél Schwarzenberského plavebního kanálu. Po zeleně značené trase vystoupáte přes Říjiště k rozcestí a odpočinkovému místu Pod Plešným jezerem, kdes se cesta stočí do lesa.

U rozcestníku Pod kamenným mořem odbočíte na žlutou značku, po níž dorazíte, jak název napovídá, přes kamenné moře až k jezeru. Zde si můžete odpočinout a nabrat síly pro finální prudký výšlap lesem – po zážitkové naučné stezce Duch pralesa vystoupáte kolem pomníku Adalberta Stiftera a Kučerovy vyhlídky na vrchol Plechého.

Dolů se můžete vydat po červené trase, po níž sestoupáte k rozcestí Pod Plechým – hraniční kámen, kde se napojíte na žlutou značku, která vás dovede zpět k rozcestí Pod Kamenným mořem. Odsud se pak vrátíte po zelené zpět do Nové Pece stejnou cestou, kterou jste šlapali nahoru.

Od kostela sv. Jana Nepomuckého ve vesničce Zadní Zvonková dojdete k rozcestí Zadní Zvonková, kde se napojíte na červenou turistickou značku a vydáte se po ní směrem k rozcestí U celnice. Odtud začnete stoupat lesem k Tetřeví a rozcestí U Tokaniště. Zde se dáte doleva a pokračujete vzhůru po červené až k rozcestí Smrčina pod stejnojmenným vrcholem a dále na Studničnou.

V sedle Rakouská cesta se vydáte směrem k rozcestí Pod Plechým – hraniční kámen, odkud vás čeká finální stoupání lesem na vrchol Plechého. Vrátit se můžete stejnou cestou, případně zvolit sestup kolem Plešného jezera do Nové Pece a odsud vlakem nebo autobusem zpět do Zvonkové nebo Horní Plané.

>>>Lipno a okolí, ráj pro celou rodinu. 5 zážitků, které si tady nesmíte nechat ujít

Dvojvrchol Velkého a Malého Ostrého (1293 a 1266 m n. m.) se nachází přímo na státní hranici s Německem a díky své siluetě se dvěma skalnatými hroty bývá někdy nazýván „Prsa Matky Boží“. Výhled z vrcholu je podle mnohých jedním z nejkrásnějších na celé Šumavě. Dohlédnete třeba na Velký Javor, za příznivého počasí také na vzdálené vrcholky Alp. V minulosti zde údajně stával hrad ze 13. století.

Odstartujte od železniční stanice v Železné Rudě po červené značce směrem na Špičák. U rozcestníku Čertův Mlýn se napojte na zelenou turistickou trasu a pokračujte po ní kolem sjezdových tratí ke kiosku U Sekyrek. Odsud budete následovat modrou značku na rozcestí Špičák – Jezerní cesta, kde se napojíte na značku žlutou (Jezerní okruh). Po té dojdete přes Rozvodí až k Černému jezeru.

Dále vede cesta po červené značce lesní cestou kolem vodopádu Bílá Strž k odpočinkovému místu Stateček. Tady můžete nabrat síly a posilnit se svačinou, následuje totiž nejtěžší úsek trasy – po modré značce vystoupáte kolem Pascherovy skály a přes Královský hvozd na Ostrý. Zde se můžete občerstvit v restauraci (na německé straně státní hranice, která prochází vrcholem) a stejnou cestou se vrátit zpět do Železné Rudy.

Nejsnadnější výstup na Velký Ostrý z české části Šumavy vede z osady Hamry. Ideálním výchozím bodem je nádraží Hamry – Hojsova Stráž, odkud se vydejte po modré turistické značce do centra obce (zde je také turistické parkoviště) a dále ke kapli, za kterou se stezka stočí do lesa. Přes rozcestí Bílý Potok pokračujete k rozcestí Pod Statečkem, dále na Stateček s odpočinkovým místem a stále po modrém značení kolem Pascherovy skály až na vrchol. Zpět se můžete vrátit stejnou cestou nebo se od rozcestí Bílý Potok vydat po žluté značce přes Zadní Hamry do Hojsovy Stráže.

Vrcholu Poledníku (1315 m n. m.) dominuje nepřehlédnutelná 37metrová rozhledna s vyhlídkovými plošinami, na jejichž ochozech jsou umístěny expozice věnované historii zdejší vojenské stanice a tématu železné opony, u vchodu je též informační centrum Národního parku Šumava. V roce 2021 prošla rozhledna kompletní rekonstrukcí (vstup je za poplatek) a nabízí výhledy na všechny šumavské vrcholy.

Výlet začněte v Prášilech, bývalé sklářské osadě, kde můžete zaparkovat auto nebo se sem dostanete autobusem ze Srní či Modravy. Z centra obce vyrazte po červené turistické značce podél silnice, u rozcestí U Prášil pak odbočte vpravo směrem k Prášilskému jezeru. U rozcestníku U Liščí díry (odsud vede odbočka přímo k jezeru, po níž se zase, až se dost pokocháte, vrátíte zpět na cestu) pokračujte po červené lesní cestou, kterou vystoupáte na Předěl, a dále do táhlého kopce až na vrchol Poledníku.

Z rozhledny si vychutnáte nádherné výhledy, do Prášil se vrátíte stejnou cestou. Nebo se můžete vydat po červeně značené trase do údolí Javořího potoka, k rozcestí Tmavý potok a dále po modré značce přes rozcestí Nová Studnice k samotám Slunečná, odkud pak dojdete podél silnice do Prášil.

Túru začněte u modravského pivovaru Lyer, odkud vyrazíte po červeně značené stezce podél břehu Roklanského potoka směrem na Rybárnu. Po příjemné asfaltové cestě půjdete mezi kvetoucími loukami a modravskými slatěmi, minete bývalou hájovnu Rybárna, za kterou se cesta stáčí a vede na Javoří pilu a dále k rozcestníku Tmavý potok. Odsud budete pokračovat stále po červené značce na Javoří slať, pak začnete výrazněji stoupat přes zalesněný Jelení skok na vrchol Poledníku. Nejkratší cesta zpět do Modravy vede po stejné trase, případně můžete sestoupit do Prášil, odkud jezdí v létě několikrát denně autobusy do Modravy.

Nejkrásnější výšlapy v Jeseníkách. Vydejte se na Praděd, Šerák nebo Králický Sněžník