Jak si s dětmi užít léto a nestrávit jej v nemocnici?

Léto je pro děti období volnosti, blbnutí a zábavy. Nemají školní povinnosti a čekají je dva dobrodružné měsíce. Těší se, že budou hlavně venku a domů je cesty zavedou až večer. Aby bylo léto opravdu plné bojovek, pus od borůvek, pih ze sluníčka a maximálně trochu odřených kolen, to už je na nás dospělých. Nikdo nestojí o zranění a s létem spojená nebezpečí v podobě klíšťat, úpalu a úžehu, dehydratace nebo hadích uštknutí. Jak jim předcházet a jak případně reagovat, když už ke zranění dojde?

Oslovili jsme lékařku dětského oddělení nemocnice v Děčíně a maminku tříletého syna, Terezu Koutnou, aby nás trochu vybavila informacemi.

Hlavně je důležité znát okolnosti, za jakých došlo ke vzniku obtíží. Úpal (kolaps z horka) vzniká pobytem v teplém, nevětraném prostředí při nedostatečném příjmu tekutin. Projevuje se pocity na zvracení, zvracením, bolestmi hlavy, zmateností. Dítě je ideální přesunout do chladnější stinné místnosti a dodávat tekutiny a lehkou stravu.

Úžeh vzniká při nadměrném pobytu na přímém slunci, zejména když chybí pokrývka hlavy. Projevuje se začervenáním pokožky, může se objevit i vyrážka a podobné příznaky jako při úpalu. Dítě opět přemístíme do stínu, ideálně do chladnější místnosti a dáváme mu dost pít.

Zvracení je v létě nejčastěji způsobeno úpalem, úžehem, případně potravinovou nákazou (salmonelóza, kampylobakterióza, virové střevní infekce). Rizikové může být pojídání nedostatečně tepelně upravených vajec a masa, zmrzliny, majonézy, grilovaných potravin, fast foodu.

Při opakovaném zvracení podáváme dítěte vlažné nápoje po lžičkách (slabý černý čaj, voda, některý z rehydratačních roztoků – Kulíšek, Enhydrol), stravu nenutíme. Později dodržujeme nemastnou dietu (suché pečivo z předchozího dne, brambory, rýže, dušená mrkev, dušené kuřecí maso, banán, jablko). V případě, že dítě opakovaně zvrací podané tekutiny nebo je i odmítá, nebo má-li četné objemné průjmovité stolice, je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Pokud máme podezření na otravu houbami nebo bobulemi, je nutná okamžitá lékařská pomoc a řešit situaci ve spolupráci s toxikologickým informačním střediskem v Praze. Nezbytně nutné je zajištění vzorků pozřené plodiny nebo alespoň její fotografie.

Není se čeho bát, připravte je hlavně na kupu srandy a nové kamarády. Na dětských táborech můžou dítě nejčastěji potkat zažívací obtíže způsobené nedostatečnou hygienou. A aby si tábor vaše dítě nekazilo úpalem nebo úžehem, poučte je o prevenci – na hlavě nosit kšiltovku, dostatečně pít, mýt si po toaletě a před jídlem ruce, a když je poštípe hmyz, tak nedrbat. A napsat domů aspoň jeden pohled!

Dehydratací je ohrožené dítě, které nemá dostatečný denní příjem tekutin. A pitný režim je třeba vždy upravit při fyzické aktivitě nebo v horku, případně když má dítě větší výdej tekutin kvůli pocení, zvracení nebo průjmu. Potřeba denního příjmu tekutin se odvíjí od věku a hmotnosti dítě. Přibližné dávky tekutin pro děti ve velkých vedrech jsou 1 litr pro batolata, 1,2 litru pro děti předškolní, 1,5–2 litry pro děti starší 6 let a 2–2,5 litru pro adolescenty – vždy ovšem záleží také na fyzické aktivitě a vlhkosti vzduchu.

Určitě je třeba zamezit další přístup slunečních paprsků. Nejlepší je pobyt ve stinné místnosti, chladná sprcha, studené obklady. Při pobytu venku zakrývejte oblečením spálené místo, používejte opalovací krém s ochranným faktorem a ke zmírnění akutních obtíží doporučuji třeba Panthenol sprej.

Nejdůležitější je ale především prevence. Spálení kůže v kojeneckém a batolecím věku zvyšuje riziko rakoviny kůže ve věku dospělém. Při pobytu na slunci je nutné používat opalovací krémy s vysokým ochranným faktorem 50 UVA+UVB, dětské koupací oblečky s UV faktorem, pokrývku hlavy, ideálně s kšiltem a krytím zátylku.

Nebezpečí klíšťat spočívá v riziku přenosu nákazy boreliózou či klíšťovou encefalitidou, ale ne každé klíště je nakažené. Objevíme-li kdekoliv na těle dítěte přisáté klíště, musíme jej co nejdříve odstranit. Místo dezinfikujeme a poté ho pomocí pinzety vytáhneme. Zkontrolujeme, že jsme klíště odstranili celé, a místo opět dezinfikujeme. Následně hlídáme po dobu 2–4 týdnů jak místo zákusu klíštěte, tak celou kůži. Případnou vyrážku konzultujeme s lékařem.

Děti, které tráví svůj volný čas v přírodě, zejména v oblastech se zvýšeným výskytem klíšťat přenášejících klíšťovou encefalitidu, je možno očkovat od 1 roku věku proti klíšťové encefalitidě (proti borelióze se očkovat nedá). Mladší a neočkované děti se při pobytu v přírodě chrání pomocí oděvu a repelentu, po návratu z přírody je nutné provést prohlídku celého těla.

Jisté riziko tu určitě je. Pokud jedovatý had, v našem případě zmije obecná, uštkne dítě, je třeba okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, zavolat rychlou záchrannou službu. Ránu rozhodně nevysáváme, jak se dřív radilo, pouze dezinfikujeme a sterilně kryjeme. Dítě uklidňujeme, zamezíme jeho fyzické aktivitě, končetiny necháváme volně viset. Ideální je provést tlakovou bandáž postižené končetiny elastickým obinadlem od místa uštknutí směrem k trupu a znehybnění končetiny dlahou, například za pomoci větve.

Já už od dětství trávím ráda volný čas venku v přírodě a na výletech, mým nejmilejším místem je můj domov, národní park České Švýcarsko. Téměř 15 let jsem byla aktivní členkou skautského oddílu, jezdila na letní tábory a zamilovala jsem si přírodu na celý život. Tříletému synovi tuto lásku předávám a doma moc neposedíme. Určitě nás potkáte v lesích a na skalách. O našich výletech moc ráda píši na blogu. Na sociální sítě přidávám fotky z našich výletů a těší mě, že motivuji další rodiny s dětmi, aby trávily více času venku a méně doma u počítačů a televizí.

Takže pozor na klíšťata a sluníčko. Podívejte se, jak během léta o deset let zestárly celebrity, které to přehnaly s opalováním.