Krásná modelka ochrnula během chvilky. Jak se to mohlo stát?

Stalo se to v polovině roku 2017. Byla to sobota jako každá jiná, Sonia ráno vstala a chystala se s manželem vyrazit na tenis. Cítila ale v rukách divný tlak, o hodinu později měla pocit, jakoby jí do paží a do hrudníku někdo bodal stovky špendlíků. „Myslela jsem, že mám infarkt. Když jsem vzala do ruky telefon, abych si přivolala pomoc, prsty mi nefungovaly. To jsem věděla, že je něco opravdu špatně,“ vzpomíná na osudný den Sonia Vera z Londýna.

Když se dostala do nemocnice, lékaři ji prohlédli, ale na žádný problém nepřišli. „Řekli mi, že jsem asi přetažená a poslali mě domů si odpočinout,“ říká Sonia. Poslechla je tedy, šla domů a tam si lehla.

O pět hodin bylo ale vše úplně jinak. Sonia se probudila a nemohla pohnout tělem. „Kupodivu jsem vůbec nepanikařila. Jen jsem ležela a nemohla tomu uvěřit, myslela jsem, že je to zlý sen. Jediné, s čím jsem mohla trochu pohnout, byla hlava. A tak jsem ležela a jen se modlila, aby to přešlo.“

Jenže to nepřešlo a Sonia opět skončila v nemocnici. Podstoupila všemožná vyšetření, ale všechny výsledky byly negativní (mícha v pořádku, nohy nefungují – co je ochrnutí z traumatu?). Podle všeho byla Sonia zcela zdravá. „Vlastně jsem prvních patnáct hodin přesvědčovala doktory, že se skutečně nemůžu ani pohnout. Vůbec mi nevěřili, nechápali to,“ říká Sonia.

Nakonec, po další sérii všech možných vyšetření, přišla diagnóza. „Řekli mi, že trpím velmi vzácnou neurologickou autoimunitní poruchou, na kterou neexistuje žádný lék ani léčba,“ vzpomíná Sonia na hrozné okamžiky.

Lékaři ji v podstatě začali připravovat na to, že zbytek života stráví na vozíku. To ale mladá žena odmítá přijmout a nevzdává se. „Předtím jsem žila velmi privilegovaný život. Byla jsem úspěšná, měla svůj podnik. Cestovala jsem, jezdila na kole, na snowboardu, hrála jsem tenis. Je toho prostě spousta, o co nechci přijít, s odpovědí, že není šance, se nespokojím. Nebojuji jen za sebe, ale i za svou rodinu a přátele, protože jim nechci být na obtíž,“ tvrdí žena.

Začala proto podstupovat fyzioterapii, díky níž se jí částečně vrátil cit do levé strany těla a dokáže trochu pohnout levou rukou i nohou.

Ani s tímhle se ale Sonia nehodlá spokojit. Nyní se snaží sehnat peníze na experimentální stimulační operaci. „Je to nejpokročilejší postup na světě při poraněních míchy. Je to pro mě naděje,“ vysvětluje Sonia Vera.

Touží po speciálním chodícím kole Alinker, které je jakousi kombinací kola a chodítka a s jehož pomocí by mohla snadněji získat tolik potřebnou sílu do nohou. „To je totiž velký problém, když ochrnete. Svaly vám neuvěřitelně ochabují.“ Peníze pak shání i na speciální rehabilitační pobyt v USA (pomozte dvojčatům s obrnou).

Všechno je to velmi finančně i časově náročné, ale Sonia věří, že se jí peníze podaří sehnat, a to i díky veřejné sbírce. A že zlepšení přijde. „Mám samozřejmě dobré i špatné dny, ale důležité je, že každý den, když se probudím, jsem ráda, že jsem naživu. A stále jsem přesvědčená, že změna k lepšímu jednou přijde, jen nevím, kdy,“ dodává Sonia Vera.

Ani život na vozíku ale neznamená konec. Důkazem je i tahle neuvěřitelná bojovnice, která se stala z policistky modelkou na vozíku.