Hlavní obsah

Na Moravě frčí peníze a pantofel na vymření aneb Co jste o českých Vánocích nevěděli

Foto: Mila Porytska, Shutterstock.com

Foto: Mila Porytska, Shutterstock.com

Reklama

Kdo a jak slaví Vánoce? Kolik průměrně Češi utratí za dárky? A který zvyk už z našich domovů skoro vymizel? Projděte se s námi sváteční statistikou a zavzpomínejte na vánoční počasí.

Článek

Svět lidé přirozeně vnímají vlastním pohledem, ale občas je fajn podívat se na věc trochu z výšky. Obecné naladění dovedou nejlépe charakterizovat průzkumy. Třeba ten, který provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění, dokladuje, že až 97 % lidí se sice chystá na Vánoce obdarovat své blízké, ale přibližně každý desátý Čech se na svátky netěší. Třetina dotázaných je dokonce považuje za stresující, smutný je také fakt, že až 16 % lidí se o Vánocích cítí osaměle.

Přestože se jako věřící označuje jen pětina Čechů, na tradiční půlnoční mši se chystá vyrazit až třetina respondentů průzkumu. Celých 59 % obyvatel pak chápe Vánoce jako významné duchovní období a připomínku narození Ježíše Krista.

Tradice a zvyky ještě nevymřely

Co rodina, to jiný přístup. Někde o Štědrém dnu znějí koledy, jinde hraje pohádka. Nejsilnější tradicí je zdobení stromečku – děje se tak v 94 % domácností. Ve zhruba třech čtvrtinách bytů a domů se každou neděli zapálí svíčka na adventním věnci a podobná část lidí neodchází od štědrovečerního stolu.

Sociologický ústav Akademie věd ČR se ve svém průzkumu zaměřil na starobylé zvyky. Rozkrajování jablek, řezání větviček barborek, zpívání koled a kladení rybích šupin pod talíř přetrvává zhruba v polovině domácností. Budete se možná divit, ale asi čtvrtina lidí se tak těší na zlaté prasátko, že drží celý den půst. Pětina dotázaných pak pouští lodičky z ořechových skořápek, ale házení pantoflem najdete už jen v šesti rodinách ze sta.

Foto: Magdalena Kucova, Shutterstock.com

Svíčky bývají o Vánocích častou příčinou požárů. Třeba v roce 2015 jen během tří vánočních svátků museli hasiči likvidovat 127 požárů, při nichž přišli o život čtyři lidé Foto: Magdalena Kucova, Shutterstock.com

Kolik dáte za dárky

Odhady ekonomů říkají, že za přípravu letošních Vánoc Češi průměrně utratí 7700 korun, což zahrnuje jak nákup dárků, tak i jídlo a výzdobu. Nejčastěji pod stromečkem najdete oblečení, kosmetiku, knihy a parfémy. Třicet až sedmdesát procent nákladů spolknou dárky pro děti, které nejvíce touží po hračkách, mobilech a tabletech. Stálicí jsou stavebnice Lego a hračky na dálkové ovládání, ale do popředí se opět dostávají hračky dřevěné. Zajímavé je také zjištění, že dvacet lidí ze sta se chystá udělat svým blízkým radost hotovostí. Nejméně se chystají peníze darovat Pražané a nejvíce Moravané.

Stejně jako každý rok i letos je zaznamenán nárůst objemu nákupů přes internet, ovšem téměř polovina lidí, zvláště pak muži, pořizuje dárky v posledním předvánočním týdnu. Při srovnání s okolními zeměmi jsou Češi nadmíru velkorysí: podle průzkumu televize CNBC utratíme za Vánoce až čtvrtinu průměrné mzdy a společně s Rumuny vedeme evropskou tabulku. Na opačném konci jsou Nizozemci s jedním procentem, tedy setinou.

I svátky mají stinnou stránku  

Všechno něco stojí a ne každý najde potřebné finanční prostředky ve vlastní peněžence. Tři až šest procent lidí se proto hodlá spolehnout na půjčku – pro nejednoho z nich to může být pověstný poslední hřebík do rakve exekuce. Dodejme, že na konci roku si až 17 procent Čechů koupí elektroniku, bydlení či služby na splátky.

Stres, osamělost, deprese, špatné vyhlídky do budoucna. Tak by se daly shrnout trable, které trápí část populace po celý rok, Vánoce nevyjímaje. Ovšem samotné sváteční dny jsou v počtu sebevražd podprůměrné – obecná pospolitost dělá divy. Jen co se však překulí Nový rok, všechno se změní. Právě první leden je ve statistice zapsán rudě: jde o den s třetím nejvyšším počtem sebevražd za celý rok.

Foto: Molat, Shutterstock.com

Rozsvícený vánoční stromeček dovede rozptýlit chmury, ale s příchodem Nového roku se smutek může vrátit Foto: Molat, Shutterstock.com

Budou konečně ladovské Vánoce?

Jak bude? To je rozhodně jeden z největších otazníků konce roku. Britové tráví diskusemi o počasí až dvě hodiny denně po celý rok, u nás je stav za oknem horkým tématem hlavně v prosinci. Bílé Vánoce vypadají z dnešního pohledu jako nedostižný cíl a ze všech stran slyšíte hartusení, že tak blátivé Štědré dny kdysi nebývaly, ale… Stačí nahlédnout do archivu počasí, který sahá až do roku 1775, a budete chytřejší.

Vánoce v novém tisíciletí skutečně nepatřily mezi extra chladná období. Rekordmanem byl rok 2009, kdy se teplota dostala až k deseti stupňům Celsia, rok 2008 a 2010 byl také ve znamení plusových teplot. Skutečně ladovské svátky jsme zažili jen v roce 2007. V sedmdesátých letech 20. století byly Vánoce s kopami sněhu jen dvoje, naopak šedesátá léta byla spíše chladnější a pamětníci si sněhu a mrazu užili dosyta.

Sečteno, podtrženo: zhruba sedm z deseti Vánoc je na blátě, ať už kvůli tradiční oblevě, nebo déletrvajícímu teplu. Přesněji: za posledních čtyřicet let byly v Praze Vánoce na sněhu jen devětkrát. Veselé radovánky na saních a koulování si častěji užívají na horách, zatímco na jižní Moravě se většinou rtuť teploměru šplhá nad nulu. A jak bude letos? Meteorologové už teď mají předpovědi na celý povánoční týden, ale jak to dopadne, ví asi jen svatý Petr.

Patříte mezi většinu, která strojí stromeček na Štědrý den? 

Reklama

Související témata:
Statistika

Načítám