Po úrazu manžela zůstali bez peněz. Recepční Jarka (52) prozradila, jak se snaží odrazit ode dna

Recepční Jarka (52) bydlí se svým mužem v malé vesničce na Liberecku. Mají malý domek po rodičích, kam se její muž přistěhoval, když se vzali. Tenkrát už žila jen Jarky maminka, která s nimi léta bydlela. Po její smrti začali domek rekonstruovat – a při rekonstrukci se manžel Lubomír velmi vážně zranil.

Jarka je vyučená švadlena, ale i díky tomu, že pochází z česko-německé rodiny a umí dobře německy, začala po roce 1995 pracovat v cestovní kanceláři a posledních osm let pracuje jako recepční v menším hotelu. Do práce dojíždí asi třicet kilometrů. Manžel Lubomír (58 let) pracuje jako ostraha v obchodě a k tomu má ještě invalidní důchod. Jarka vydělá kolem 24 tisíc, Lubomír podle svého zdravotního stavu přidá kolem 19 tisíc – když se daří. Ale jsou i daleko slabší měsíce, kdy zůstane na neschopence, a je to hned o pár tisíc méně.

V době, kdy muž ležel po pádu ze střechy pár měsíců v nemocnici, musela Jarka řešit nejen výpadek jeho příjmu, ale i to, kde vezme peníze na rozdělanou střechu, kterou do domu pršelo. Musela si půjčit nejen od banky, ale i od příbuzných. Kvůli splátkám snížila své náklady na minimum. „Naučila jsem se udělat z jednoho kuřete nejméně 4 jídla, nekupuju kromě základních potravin vůbec nic. Kosmetika, kadeřník nebo oblečení muselo ustoupit, i když pracuju v recepci, kde musím vypadat hezky,“ říká a dodává, že si vlasy barví sama a stříhá ji sousedka.

Bohužel nebyl manžel v době úrazu pojištěný, takže po dobu skoro 10 měsíců pobíral jen nemocenskou. Pak už nemohl vykonávat svou původní fyzicky náročnou profesi a dostal částečný invalidní důchod. Naštěstí se k němu zaměstnavatel zachoval hezky a nabídl mu práci ostrahy. Může ale dělat jen denní služby, takže to není finančně moc zajímavé, ale i za to jsou manželé vděční.

Rekonstrukce domu (nepomohla by dotace?) stále není hotová, ale dá se tam bydlet. „Smířili jsme se s tím, že následujících pár let budeme vydělávat jen na splácení půjček. Ta pro banku dělá 8 700 korun měsíčně, mému bratrovi posíláme 1 500, stejně jako mojí kamarádce, takže celkem 11 700 korun.

Náklady na bydlení jsou po zdražení elektřiny a plynu kolem 9 000 i s vodou, pojistky domu a auta, plus moje jízdy do práce vyjdou asi na 4 500 korun. Platím si životní pojistku 1 500 a 500 korun posílám na důchod.

Další větší položkou jsou měsíčně asi 4 000, které dáme za fyzioterapii a potravinové doplňky pro nemocného manžela. Alespoň tisícovku posílám na spořicí účet, aby bylo na opravu auta, kdyby něco, protože bez něj se do práce nedostanu včas. Ale když nevycházíme, tak z toho beru. Naspořeno máme stěží 20 000 korun.

Za jídlo dáme kolem 6 000 – vařím i z toho, co si vypěstujeme, máme králíky a pár slepic. Nakupujeme jen ve slevě, přestali jsme kouřit, nové oblečení jsme si nekoupili pár let – naštěstí máme v práci firemní.

Nestěžujeme si, bojujeme a doufáme, že než nás zcela opustí síly, stačíme dluhy zaplatit a zase se trochu zvednout. Už jsme přemýšleli i o prodeji domu, ale ceny bytů jsou moc vysoké a dům bez rekonstrukce bychom asi za moc neprodali.“

Paní Jarka to nemá jednoduché, nicméně i v takové náročné situaci je možné zvážit kroky k odlehčení finanční situace. „Nejprve bych doporučil podívat se na nezbytné výdaje. Je možné refinancovat půjčku a získat výhodnější podmínky? Dále doporučuji zrevidovat výdaje za telefonní tarif a energie, kde je také často prostor k jejich snížení výběrem výhodnějšího nastavení,“ radí finanční poradce Lukáš Vršecký z firmy Patron GO. A jaké jsou podle něj další možné kroky?

Když nevystačíte s penězi na měsíc: kde lze ušetřit a s jakými žádostmi se můžete obrátit na úřad?