Účetní Aneta: Máme 5 dětí! Nevyskakujeme si, neutrácíme za blbosti a pomáhají nám prarodiče

Jsme rádi, když nám svěříte své hospodaření a popíšete, jak vycházíte jako rodina se svými příjmy. Příspěvky můžete posílat na e-mailovou adresu redakce.prozeny@firma.seznam.cz.

Rodina bydlí v Praze v bytě – koupili si ho částečně i na hypotéku, kterou splácejí. Aneta je účetní, která může pracovat z domova, což jí velmi usnadňuje péči o pět dětí, protože si může rozložit dobu práce podle jejich potřeb. Manžel podniká ve stavebnictví a i on je do jisté míry časově flexibilní. Dohromady vydělají 70 tisíc Kč a valnou část z toho utratí za nutné měsíční výdaje.

„Jsme sedmičlenná rodina, nejstaršímu synovi je 14, starší dceři 11, pak máme ještě pětiletého syna a dvouletá dvojčata, dcery. Co se týká potřeb dětí, nejvíc nás stojí kroužky, školní výlety a pobyty – to jsou zážitky, o které je nechceme ochuzovat jen proto, že mají víc sourozenců. Když se v pololetí platily kroužky, stály kolem 25 tisíc. Syn hraje florbal, dcera tancuje street dance a hraje na flétnu a chodí na tvoření. Menšímu synovi platíme školkovné a stravné, to jsou asi dva tisíce. Dvojčata ještě do školky nechodí. Snažíme se, aby děti měly všestranné volnočasové vyžití,“ napsala Aneta.

Potřeby dětí představují zásadní výdaj, proto se rodina snaží maximálně ušetřit. „Obědy ve škole neplatíme, neboť nás škola oslovila, že splňujeme podmínky pro projekt neziskovky Women for Women, která obědy proplácí. Co se týče oblečení, nové nakupujeme jen občas, hodně toho dostáváme od známých nebo nakupujeme v second handech. To mám i dobrý pocit, že dělám něco pro planetu. Náročnější je doba nákupu školních potřeb na začátku školního roku, když dostaneme od školy seznam nutných věcí – většinou se vejdeme do sedmi tisíc.“

Aby rodina ušetřila, Anetin manžel sjednal u mobilního operátora tarify zhruba o 30 % výhodnější než jsou běžné ceny. Rodina využívá různé benefity při placení kartou, výhody za pravidelné nákupy v obchodech či platby od banky a hlídají si ceny elektřiny a plynu a snaží se využít nejvýhodnější nabídku. Účastní se i soutěží pro zákazníky – a vyplatilo se, před dvěma lety vyhráli balení 800 plen, tedy zásobu na pár měsíců…

Hospodařit učí i děti. „Dostávají kapesné, které jim posílají hlavně babička a děda. Z něj si hradí nějaké dobroty, nebo když si něco chtějí samy koupit bez rodičů. Oba starší mají dětské účty a sledujeme, za co utrácejí a zůstatek.“

Rodina využívá i pomoci, kterou jim nabízejí kamarádi i přátelé. „Od nich i lidí z okolí dostáváme nabídku věcí po jejich dětech. Vážíme si toho, a i když třeba hračky momentálně odmítáme, protože jich máme hodně, ale zas velmi vítáme kola, lyže a brusle různých velikostí, protože když ne teď, tak v budoucnu se nám hodí, protože je nás hodně.“

Rodině vypomáhají i prarodiče. Například tím, že posílají dětem kapesné nebo hlídají. „Babička bydlí asi dvacet kilometrů od nás, a tak dvakrát týdně přijede s něčím na zub, co mají děti rády. Nakupuje v obchodech s levným zbožím, a tak nás zásobuje i jinak. Já osobně hodně nakupuji na Košíku, protože výprava s třemi malými dětmi do obchodu není moc dobrý nápad, takže využívám toho, že nakoupím na dálku a přivezou mi to, kdy potřebuji.“

Když už rodiče s dětmi někam vyrazí, pak to je na výlet či na návštěvu muzea, zámku či jiné pamětihodnosti. „Hlídám, kdy jsou výhodnější ceny. Snažíme si tento čas užít a popovídat si, na což není během všedních dní čas. Co se týká prázdnin, jsou to velké výdaje. Starší děti mají tábory a soustředění, to bývá tak okolo 30 tisíc, chceme, aby trávily čas s vrstevníky a měly hezké zážitky. To je priorita!“

Rodina vyráží často i do lesa, kde se děti proběhnou a dospělí odpočinou. V létě jezdí do kempů do chatek, ale spíš na prodloužené víkendy. „Pobyt není nikdy delší než tři noci, abychom si to mohli dovolit. Při takovém pobytu většinou ještě hodně utratíme za jídlo v restauracích, ve fastfoodech. Na dovolené nevaříme, spíš si užíváme, takže to vyjde i na 15 až 20 tisíc.“

Manželé vlastní dvě pětimístná auta, protože oba potřebují být flexibilní. „Jsou to běžná ojetá auta, ale jsme s nimi spokojeni.“

Zajímalo nás, jestli si maminka pěti dětí, která současně pracuje, najde čas a peníze i na své zájmy nebo péči o sebe. „S dvojčaty a prací je to náročné, jsem nonstop v klusu. Ke kadeřnici zajdu tak třikrát ročně, je to kamarádka, vždycky nás ostříhá všechny a platím jí tak tři tisíce. Snažím se udržet si nějaké koníčky – občas jdu do kina, sleduji zajímavé dokumenty a dění ve světě. Chodila jsem na pravidelné cvičení venku s dětmi, ale to mi teď skončilo, což mě mrzí. Stálo to 200 Kč, ale byl to pohyb i relax, takže dobře vynaložené peníze.“

„Na první pohled je vidět, že rodina paní Anety funguje velmi dobře. Zvládají každodenní výdaje, mají stabilní zázemí a dokážou dětem dopřát vše, co potřebují. To rozhodně není samozřejmost a zaslouží si za to velký palec nahoru. Zároveň je ale klíčové dívat se dopředu. To, že dnes všechno vychází, ještě neznamená, že to tak bude i za pár let,“ hodnotí situaci Jiří Hluchý, CEO fintechového startupu Frenkee, a doporučuje udělat pár opatření:

Z celého příběhu je ale nejdůležitější to, že rodina funguje a přemýšlí nad budoucností. To je opravdu silný základ, na kterém se dá dobře stavět. Je skvělé, že se snaží dětem dopřát spokojené dětství, podporují je v aktivitách a zároveň jim zůstávají prostředky i na společné zážitky, jako je dovolená. Právě tato rovnováha mezi každodenním životem a péčí o budoucnost je velmi cenná.

Pokud k tomu postupně přidají vyšší rezervu, jednoduchý plán pro úspory a ochranu příjmů, získají mnohem větší jistotu, že zvládnou i nečekané situace.