Hlavní obsah

Raději bydlet pod mostem, než s ex!

Foto: Thinkstock

Jako dítě mě rozvod rodičů moc trápilFoto: Thinkstock

Reklama

Já osobně bych šla raději bydlet pod most, než abych se svým exmanželem sdílela jeden byt, říká naše čtenářka ve svém příběhu. Máte opačný názor? Bydlíte se svým bývalým manželem pod jednou střechou? Pojďte nám o tom napsat na info@prozeny.cz.

Článek

Naštěstí jsem v téhle situaci jako partnerka nikdy nebyla, bohužel však pamatuju, co se dělo u nás doma, když šli od sebe moji rodiče. Táta už svou rodinu neměl, máma sice ano, ale v jednom domku se krčily dvě generace, tudíž bylo nemožné, aby se odstěhovala. Dalším důvodem jsem byla já, která jsem rozvodem trpěla maximálně, měla jsem je totiž ráda oba a jako každé osmileté dítě jsem si přála, aby máma s tátou zůstali spolu.

Ač dohoda zřejmě zpočátku fungovala, naši si brzy začali lézt na nervy. Hádky byly horší než před rozvodem a časem to přešlo do docela extrémních naschválů, kdy se opravdu nedalo říct, který z nich je ta kočka a který myš.

Pamatuju se na toaletní papír nastříkaný nějakým peroxidem, ustřihnuté centimetry z nohavic na kostýmových kalhotách, použitý čajový pytlík umístěný mezi bílým prádlem, bělobu pečlivě vmačkanou namísto zubní pasty, pak takové ty maličkosti jako tátovo pečlivě vyprané prádlo pravidelně zmuchlané a naházené v rohu pokoje, nebo květináč vysypaný v mámině posteli. A samozřejmě klasika: „Anetko, podívej se, co mi ten tvůj povedenej tatík zase provedl...." nebo „Je ta tvoje matka normální, měla by se jít léčit..."

Nejvíc jsem milovala okamžiky, kdy byl táta na služební cestě, nebo když měla máma ranní směny. Doma tak býval jen jeden z nich a byl klid! Trvalo to nekonečné tři roky, pak si táta našel přítelkyni a ta do něj hučela tak dlouho, až se k ní nakonec odstěhoval.To byla záchrana všeho, protože nevím, jak by se ty naschvály stupňovaly dál. Naši se od té doby nikdy moc nestýkali, ale když jsem se vdávala, zaslechla jsem z hloučku na chodbě veselý smích. Uprostřed stáli naši, vedle sebe, a perlili ve vzpomínání, kdo tomu druhému vymyslel větší naschvál a oba dohromady, i spolu s dalšími hosty, se tomu vesele smáli a vzpomínali, jako by to byla bůh ví jaká legrace.

Takže, můj pohled je z pozice dítěte, které v tomhle žilo, ale za sebe říkám ne a v žádném případě.

Rozvedli jste se a přesto žijete pod jednou střechou? Proč to tak je? Jaké to má výhody a nevýhody? Pojďte nám napsat na info@prozeny.cz a vyhrajte 500 korun.

Reklama

Načítám