Vadami řeči a výslovnosti trpí stále více dětí. K logopedovi jděte už ve třech letech

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Každý rodič s netrpělivostí očekává první jednoduchá slovíčka, která uslyší od svého dítěte. Jenže co když dlouho nepřicházejí, dítko má problémy s vyslovováním hlásek, nesrozumitelně žvatlá nebo nerozumí? Je důležité nemávnout nad tím rukou a nečekat příliš dlouho s vírou, že se to samo spraví. Řečové vady, jako špatná artikulace, šišlání, ráčkování nebo patlavost, nejsou totiž jen otázkou výslovnosti, mohou významně ovlivnit schopnost vyjadřování, porozumění i psychiku, zejména sebedůvěru dětí.

Řeč a schopnost komunikace se vyvíjí od prvních měsíců života, stimulovat a podporovat ji tedy lze již v kojeneckém věku. Čím? Mluvte na miminko, popisujte, co právě děláte, vyprávějte, co se bude dít odpoledne, zpívejte nebo opakujte rýmované říkanky (jednoduché melodie a rýmy pomáhají rozvíjet sluchové vnímání). Důležité je mluvit pomalu a zřetelně a udržovat oční kontakt s děťátkem. V batolecím věku pak dítěti pomáhejte rozšiřovat slovní zásobu vyprávěním příběhů, popisováním běžných každodenních situací i společným čtením.

„Je to jako s každou nemocí, když dlouho něco přecházíte a neřešíte, může to mít negativní dopad a zapříčinit rozvoj dalších nemocí. Nedochází-li k cílené a odborné intervenci ze strany logopeda, nejde o život, ale dojde k útlumu vývoje či regenerace mozku nebo svalů a tím dochází k tomu z našeho pohledu nejhoršímu, což je snížení kvality života,“ vysvětluje Barbora Richtrová z Asociace klinických logopedů ČR.

Rodiče a další blízcí v okolí dítěte mají na rozvoj řeči velký vliv, nemohou ale ovlivnit vše. I přes veškerou snahu a podporu může mít ratolest problémy s výslovností – poměrně často se objevují potíže při správném vyslovování hlásek R, Ř, L nebo sykavek, podobně jako problémy s rozlišováním měkkých a tvrdých hlásek a slabik. Které vady řeči patří mezi nejčastější u dětí v předškolním věku?

Koktavost, zadrhávání řeči neboli odborně balbutismus, je porucha, při které je plynulost řeči často přerušována neúmyslným opakováním slabik nebo částí slov. Vždy vyžaduje logopedickou terapii.

Jde o poruchu tempa a plynulosti řeči, způsobuje rychlé tempo mluvy, což má za následek nedbalou artikulaci, vynechávání slabik nebo celých slov a deformaci obsahu. Mluva je překotná, s častým přeříkáním a komolením slov.

Jedná se o narušení výslovnosti jednotlivých hlásek. Většinou jde o poruchu funkční při normálně vyvinutých mluvidlech, někdy je způsobena vadou mluvidel (např. přirostlou uzdičkou pod jazykem). Může se týkat pouze jedné hlásky, několika anebo většiny hlásek. Dítě hlásky buď netvoří, vynechává nebo je nahrazuje jinými hláskami.

Stav, kdy dítě prokazatelně zaostává ve vývoji řeči a komunikačních dovedností za svými vrstevníky, což se může projevovat zejména velmi omezenou slovní zásobou nebo špatnou srozumitelností řeči.

Jde o nesprávnou výslovnost a artikulaci, která je mnohdy spojena s jinými neurologickými poruchami. Dysartrie je tedy důsledkem onemocnění nervové soustavy, které brání kontrole například nad jazykem, hrdlem nebo rty a způsobuje problémy s tvořením hlasu.

Pokud mají rodiče jakoukoli pochybnost, zda se vyjadřovací schopnosti jejich potomka vyvíjejí správně nebo si všímají odchylek v jeho výslovnosti, nejvhodnější je poradit se s pediatrem, který může doporučit vyšetření klinickým logopedem.

„U některých diagnóz určitě platí, že čím dříve se začne, tím rychleji se dostaví kladné výsledky. Toto se týká především dětí, které přišly na svět s psychomotorickým nebo neurologickým zeslabením,“ říká klinická logopedka Jitka Kaulfuss, která spolupracuje na projektu Hláskování s Lipánkem (nabízí výuková hravá videa, která se zaměřují na podporu správného rozvoje řeči a artikulace u dětí předškolního věku s interakcí s rodiči).

„K logopedovi je užitečné objednat dítě už třeba ve třech letech, vidí-li rodič podstatné rozdíly v jeho řečových schopnostech oproti vrstevníkům. Pomoc logopeda je potřeba vyhledat zejména v případě, že dítě nemluví, mluví nápadně méně než jeho vrstevníci nebo mluví svojí vlastní řečí. Dále tehdy, kdy nerozumí tomu, co mu sdělujeme, a v případě, že zadrhává,“ dodává Jitka Kaulfuss.

Odborníci rozhodně nedoporučují čekat do pětileté prohlídky u pediatra, která je doplněna o posouzení školní zralosti, nebo dokonce až na zápis do první třídy.

Vývojová dysfázie: Vrozená porucha řeči a komunikace, která se sama nespraví