Hlavní obsah

Noční můra těhotných: Jak poznat preeklampsii, komu hrozí a dá se před ní bránit?

Foto: Petrovich Nataliya, Shutterstock.com

Foto: Petrovich Nataliya, Shutterstock.com

Preeklampsie neboli pozdní gestóza se objevuje obvykle ve třetím trimestru, vzácně i na začátku těhotenství nebo naopak až po porodu. Velmi často přichází bez upozornění, proto jsou nutné pravidelné kontroly a vyšetření v těhotenské poradně.

Článek

Preeklampsie má různě závažný průběh, pokud se včas nepodchytí a žena se nezačne léčit, v krajním případě může dojít k předčasnému porodu, nebo dokonce smrti matky i plodu. Podle statistik postihuje v méně závažných i závažných formách 5 až 8 % těhotných.

Hlavní příznaky preeklampsie

Kromě vysokého krevního tlaku, který musí být vyšší než 140/90 (potvrzený alespoň ve dvou ze tří po sobě jdoucích měřeních), se mohou vyskytnout bolesti hlavy, přibírání na váze, otoky končetin nebo problémy s játry či ledvinami. Preeklampsie se vyznačuje také bílkovinou v moči. Samotné otoky bez přítomnosti vysokého krevního tlaku nemusí znamenat, že máte preeklampsii.

Pokud jste tedy začaly výrazně přibírat na váze a extrémně vám otékají nohy, pak to může být jeden ze symptomů preeklampsie. Stejně tak nadměrná bolest hlavy spojená s problémy se zrakem není v pořádku a je nutné vše konzultovat s gynekologem.

Jaké jsou příčiny preeklampsie

Existují faktory, které pravděpodobnost vzniku preeklampsie zvyšují. Nejvíce jsou nemocí ohroženy ženy nad 35 let s vícečetným těhotenstvím, nebo naopak velmi mladé ženy (teenagerky). Mezi další rizikové faktory patří nadváha či obezita, cukrovka, autoimunitní onemocnění, chronická porucha ledvin, hypertenze ještě před otěhotněním, nadměrný přísun soli a kouření. Preeklampsie může postihnout také ženy, u nichž se nemoc objevila již někdy v rodině. K rozvoji nemoci ale může dojít i u zcela zdravé ženy.

Co preeklampsii způsobuje

Příčiny nejsou zcela známé, ale pravděpodobně je nemoc způsobena činností placenty, která v případě, že nefunguje správně, způsobí nedostatečný přísun kyslíku a nedostatečné prokrvení plodu, takže může dojít ke zpomalení vývoje, nebo dokonce jeho zastavení.

Foto: ALPA PROD, Shutterstock.com

Prevencí preeklampsie jsou pravidelné kontroly u gynekologa, zejména hlídání krevního tlakuFoto: ALPA PROD, Shutterstock.com

Komplikace preeklampsie

Nejznámější komplikací je takzvaný HELLP syndrom, u něhož dochází k rozpadu červených krvinek, zvýšení jaterních hodnot a k snížení hladině krevních destiček. Dále se může objevit předčasné odloučení placenty, kdy hrozí vznik trombů a sepse.

Preeklampsie může bohužel přejít v takzvanou eklampsii, která se projevuje křečemi a ztrátou vědomí, kdy jsou žena i miminko v možném ohrožení života. Důvodem jsou látky, které se uvolnily z placenty a způsobí křečovité stažení cév v mozku. To zamezí průtoku krve, mozek se nedostatečně okysličuje a žena upadne do bezvědomí.

Dá se dopředu zjistit, že se preeklampsie objeví?

Ženám, které mají zvýšené riziko preeklampsie, se doporučuje provést na konci prvního trimestru screeningový test, který zhodnotí rizika nejvýznamnějších těhotenských komplikací, včetně preeklampsie. Vyšetření mimo jiné zjišťuje takzvaný placentární růstový faktor (PLFG), jehož pokles předchází preeklampsii. Bohužel toto vyšetření se neprovádí všude, proto je dobré se informovat předem u svého gynekologa.

Léčba preeklampsie

Protože nemoc probíhá často zcela bez varování, je nutné nepodceňovat příznaky. Gynekolog, v případě podezření, provede ženě test z moči, změří tlak, odebere krev a udělá ultrazvukové vyšetření plodu. Léčba spočívá především v klidovém režimu, někdy hospitalizaci a pečlivém sledování zdravotního stavu matky i plodu. Pokud jsou hodnoty krevního tlaku nad 140/90, obvykle lékař ženě předepíše antihypertenziva, tedy léky na snížení krevního tlaku. V některých případech je třeba ke konci těhotenství rychle zasáhnout a provést císařský řez.

Prevence preeklampsie

V případě, že laboratorní ukazatel naznačí riziko vzniku preeklampsie, většinou lékař předepíše nízké dávky acetylsalicylové kyseliny (obvykle postačí 150 mg denně), která prokazatelně snižuje riziko vzniku této komplikace. Dále je vhodný dostatek odpočinku a spánku, vyvážený jídelníček obohacený zejména o vitaminy C a E, omega-3 mastné kyseliny a udržení optimální váhy.

Odborná konzultace: MUDr. Radka Gregorová, gynekoložka, Lékařský dům, Praha

Reklama