Hlavní obsah

Srdeční tepny ukáže koronarografie. Jak vyšetření probíhá?

Foto: sfam_photo, Shutterstock.com
26. 11. 2021

Koronarografie je rentgenologické vyšetření koronárních tepen zásobujících srdce krví. Zjišťuje se, v jakém jsou stavu a zda nejsou zúžené. Včasným odhalením problému vám může zachránit život.

Článek

Koronarografie se provádí u lidí, u kterých se předpokládá, že mají nějaké potíže se zásobováním srdce krví. Například při podezření na vrozené vady, ischemickou chorobu srdeční či jiná onemocnění, která se projevují bolestí na hrudi nejen při námaze nebo zadýcháváním.

Provádí se i před každým plánovaným chirurgickým výkonem na srdci a jeho cévách.

Co se vyšetřuje

Vyšetřují se věnčité neboli koronární tepny. To jsou ty, které vycházejí z aorty a probíhají po povrchu srdce. Nejsou sice velké, ale jejich role je zásadní, protože zásobují srdeční sval krví a kyslíkem.

Vyšetření může ukázat, že tepny jsou v pořádku, nebo naopak odhalí problém. Na základě výsledku vyšetření lékaři rozhodnou, jak postupovat dále, jaké zákroky či léky pacientovi doporučit. 

Někdy k léčbě postačí jen léky, jindy je potřeba provést chirurgický zákrok. Jednou z možností léčby je takzvaná angioplatiska, při které se zúžené místo zjednodušeně řečeno opraví tím, že se roztáhne balonkem a zavede se do něj stent. Jindy je řešením koronární by-pass.

Princip vyšetření/metody

Koronarografie je rentgenologické vyšetření. Lékař pomocí katétrů, což jsou vlastně tenké trubičky, vstříkne do věnčitých tepen kontrastní látku. Katétr se do tepny zavádí obvykle přes zápěstí nebo také přes tříslo. Kolem pacienta se pohybuje RTG přístroj, který díky kontrastní látce dokáže věnčité tepny zobrazit ze všech stran. A lékař tak může vidět všechna zúžení.

Foto: surassawadee, Shutterstock.com

Katétr se zavádí v místním znecitlivění

Jak vyšetření probíhá

Koronarografie se provádí v katetrizační laboratoři. Na vyšetření přijdete pravděpodobně ráno a nalačno, zdravotníci vám odeberou krev kvůli zjištění srážlivosti. Jaké máte brát léky vám sdělí ošetřující lékař.

Pacient si pak lehne na vyšetřovací stůl, nad kterým se nachází pohyblivé rameno rentgenu. Na hrudník mu přilepí elektrody ke snímání EKG. Na prst dostane klip snímající nasycení krve kyslíkem.

Celou dobu (zhruba 20 minut) bude ležet na zádech a při vědomí, nic nebude bolet. Lékař znecitliví místo pro vpich, to je dobré si doma vyholit. Pak lékař tenkou jehlou napíchne stehenní nebo radiální tepnu (na předloktí) a zavede katétr. Jeho pohyb pak sleduje pomocí rentgenu na obrazovce. Při vyšetření je důležité lékaře upozornit na bolest či projevy nevolnosti.

Předběžné výsledky vyšetření lékař může sdělit již v průběhu vyšetření, lékař může už během koronarografie zavést stent.

Co se děje po vyšetření

Po vyjmutí katétru je třeba tepnu přibližně 15 minu stlačovat, místo vpichu budete mít pak ještě dalších cca 8–10 hodin zavázáno elastickým obvazem. Budete uloženi na lůžko a minimálně čtyři až šest hodin budete muset dodržovat klidový režim. Pacient může po zákroku vstát přibližně po 24 hodinách. V nemocnici budete jeden až dva dny, záleží na složitosti zákroku.

K rizikům vyšetření patří například alergie na kontrastní tekutinu, vážné komplikace jsou velmi vzácné a lékaři je umí ihned vyřešit.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek