Hlavní obsah

Tuhle zeleninu nemusíte sklízet. Vydrží i mráz a sníh

Foto: David Prahl, Shutterstock.com
6. 10. 2020

Sklizeň vrcholí. Sklepy se plní, jak ze zahrady mizí cibule, řepa, mrkev nebo petržel. Některé druhy zeleniny ovšem můžete na záhonech skladovat i přes zimu a mít je po ruce vždy prvotřídně čerstvé. Čeho se to týká?

Článek

Říjen a listopad jsou na zahradě jednoznačně ve znamení sklizně. První mrazíky dokážou s úrodou teplomilné zeleniny pořádně zatočit, proto už by měla být pod střechou. Ještě chvíli ovšem můžete venku nechat zelí, čekanku, fenykl nebo ředkvičky. I ty ale musejí nejpozději na sklonku listopadu ze záhonů ven.

Jiné druhy zeleniny však mohou v záhonech zůstat, protože snesou mráz. Dokonce jim může přidat na chuti! Příkladem je některá kořenová zelenina, zimní cibuloviny, zimní listová zelenina, jako je například špenát, dále pak kadeřavá kapusta, růžičková kapusta, zimní pórek nebo černý kořen.

Mrkev, petržel a pastinák

Mrkve a petržele se právě teď sklízejí a poměrně složitě ukládají do písku. Část úrody můžete na záhonech ale klidně nechat. Jakmile zemina zamrzne, kořenové zelenině vytvoří dobré podmínky a můžete si pro ni chodit klidně přímo na záhony. Ovšem ve chvíli, kdy přijde rychlá obleva a teplo, mohou kořeny začít uhnívat. Proto kořenovou zeleninu ze záhonů zpracovávejte jako první.

V zemi v zimě vydrží také pastinák, který se podobá petrželi, ale jeho kořen je mohutnější a také jinak voní (štiplavě a zároveň nasládle). Pastinák je odolnější než petržel a na záhonech vydrží v podstatě celou zimu – stačí ho jen překrýt ochrannou bílou netkanou textilií, abyste ho ochránili před velkými holomrazy. Podobná přikrývka bude svědčit i zmíněné mrkvi nebo petrželi.

Foto: Brent Hofacker, Shutterstock.com

Petržel i pastinák vydrží na záhonu dlouho a nemusíte si dělat hlavu s uskladněním

Růžičková kapusta: skutečná zimní zelenina

S klidným svědomím nechte napospas mrazu růžičkovou kapustu – vydrží na záhonech celou zimu a odolává teplotám až do minus 15 stupňů Celsia. V případě nižších teplot ji zakryjte netkanou textilií. Svědčí jí úrodnější a mírně zásadité půdy a vyroste klidně i ve stínu.

Na předpěstování a výsadbu je letos už pozdě – růžičková kapusta má dlouhou vegetační dobu a na záhony musí jako sazenice nejpozději do půlky června. Máte ale tip na příští rok. Pro kapustičky si pak na záhon můžete chodit od října v průběhu celé zimy. Z jedné rostliny sklidíte zhruba čtvrt kila růžiček. Ty, které necháte přejít mrazem, jsou o něco chutnější. Schválně to zkuste.

Odolný černý kořen

Hadí mord možná znáte z pohádek. Přes expresivní jméno je to dobrá staročeská zelenina, které se také říká černý kořen, a připravit z ní můžete třeba výborný salát. Vysévá se na jaře nebo v průběhu léta přímo na záhony a daří se mu v polostínu.

Pokud černý kořen vysejete v srpnu, budete ho sklízet od zimy do jara. Vzrostlá zelenina smí zůstat v záhonu i přes zimu, což dokonce zlepší chuť kořene. Ten chutná současně nasládle i trpce. Pokud jste se opozdili, je možné černý kořen vysévat i v listopadu – na sklizeň si ale budete muset počkat až do příštího roku.

Foto: Patrycja Nowak, Shutterstock.com

Černý kořen obsahuje spoustu vitaminů a minerálů, zato jen minimum kalorií

Čerstvý pórek po celou zimu

Velmi vítanou zeleninou je na každé zahrádce pórek. Pokud zvolíte zimní odrůdu, můžete si sklizeň užívat po celou zimu. Na záhon se zimní pór ovšem vysévá už v březnu nebo v dubnu. Sazenice mohou do půdy přijít později na jaře.

Vzrostlé pórky pak můžete sklízet postupně celou zimu, pokud se ovšem nestřídá mráz a tání, protože to pak rostliny zahnívají a je lepší je ze země vyndat. Když je nestihnete zpracovat všechny, můžete pórek očistit, pokrájet na kolečka a zamrazit. A pak vyzkoušet 16 perfektních receptů z pórku.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek