7 vět, které ženy přivádějí k šílenství. Říká je i váš partner?

Bývá to rychlá reakce a pár neuvážených slov. A i v té nejpohodovější domácnosti dokážou vytvořit totální dusno. Tyhle typické mužské hlášky snadno a rychle naštvou snad každou ženu. Také je občas váš partner říká?

Je jedno, zda se ptáte na jeho důležitý projekt v práci, nebo na to, proč musel s autem do servisu. Projevujete zájem, zajímáte se, co mu třeba dělá starosti a chcete mu být oporou, což je mimochodem jedna ze známek fungujícího vztahu. Jakmile ale z jeho úst vyjde obligátní „To bys nepochopila!“, cítíte, jak se ve vás zdvihá vlna odporu.

A je jedno, že v skrytu duše víte, že tím nechtěl naznačit, že jste hloupá, ale spíš vás nechtěl zatěžovat něčím, co si chce vyřešit sám. Tahle věta jednoduše naštve!

Není podstatné, zda máte se svojí maminkou úžasný vztah, nebo spolu moc nevycházíte. Stejně tak nezáleží ani na tom, jak s tchyní vychází váš muž. Jakmile řekne tuhle větu, případně nějakou variaci „Jsi čím dál víc jako tvoje matka“, přepadne vás zuřivost. Je totiž jasné, že nemluví o úžasném smyslu pro humor, který jste po ní podědila.

Ženský organismus (stejně jako ten mužský) je ovlivňován hormony a některé ženy opravdu trpí nepříjemným premenstruačním syndromem, který obvykle doprovázejí změny nálad. Ale znevažovat tím pomalu jakoukoli partnerčinu nespokojenost či problém, není fér. Žena může být v určité chvíli podrážděná, ale není nesvéprávná.

Věty, které znějí, jako by vaše společné dítě mělo jen maminku, působí, jako když je pronáší naprostý ignorant. Zaprvé mohl energii, kterou vyplýtval na to, aby vás na daný problém upozornil, využít na jeho vyřešení (třeba potomka pochovat).

A zadruhé, a to především, nikdy, ale opravdu nikdy nestavte, pánové, ženu do role pečovatelky a služky, kterou jste blahosklonně oplodnili a umožnili jí tak splnit její biologickou povinnost. Máme 21. století, rodiče mají děti dobrovolně a společně se o ně starají a vychovávají je.

Typická věta, kterou někteří muži pronášejí k ženám na mateřské dovolené. Pravda ale je, že ten, kdo si zkusil třeba jen jeden den strávit péčí o malé dítě, by nic takového pravděpodobně neřekl. Nejlepší odpovědí na podobnou poznámku proto bývá nechat dotyčného, ať si to vyzkouší na vlastní kůži.

Se vším všudy. Bez předem uvařeného oběda a večeře, bez nachystaného oblečení pro miminko a bez uklizeného bytu. Naopak s košem přetékajícím špinavým prádlem, hromadou nevyžehleného oblečení a poloprázdnou lednicí. Protože vyrazit s malým dítětem na nákup je kapitola sama pro sebe.

Něco vás rozčílilo a máte potřebu to okamžitě probrat. Ne to nechat být, vychladnout – a problém tak vlastně zamést pod koberec. Ano, nejspíš jste rozčílená, a pravděpodobně i právem, ale po téhle větě (či její obdobě „hlavně nebuď hysterická“) budete naštvaná ještě o dost víc.

„Kde mám boty na fotbal, zase jsi mi je někam uklidila?“ „Tady jsem měl položený šroubovák, kam jsi ho dala?“ „Kam jsi mi schovala klíče od auta, vždycky je mám tady!“

Boty jste uklidila do botníku, šroubovák, poté, co si s ním vaše dítko málem vypíchlo oko, jste uložila do bedny na nářadí a klíče od auta, co si zapomněl v džínách, jste pověsila ke dveřím… Ale možná by mohl pochopit, že nejste jeho opatrovnice, ale partnerka.

Je vaše manželství v dobré kondici, nebo máte problémy? Udělejte si jednoduchý test!