Alternativní Vánoce: Trend, nebo návrat ke kořenům? Vegetariánské vánoční menu není žádná novinka

V překladu to znamená: i lidé, kteří běžně maso a ryby konzumují, mají tendenci jíst masa méně a stále častěji sáhnou po rostlinném zdroji bílkovin. A pak tu jsou ti, kterým kapr jednoduše a doslova nevoní. I ti mají na talíři něco jiného, než je tradiční smažený kapr s bramborovým salátem. Jak tedy mohou vypadat „alternativní Vánoce“ na talíři a jak je to vlastně s „tradičním kaprem a salátem“?

Při pohledu do nepříliš vzdálené historie zjistíme, že české Vánoce byly vegetariánské a také velmi skromné. Dobře to ilustruje houbový kuba, což je pokrm z ječných krup s houbami, který z minulosti přežil dodneška a v řadě domácností se o vánočních svátcích stále připravuje. Leckde se také například podává hrachová polévka – luštěniny a obiloviny dominovaly většině českých vánočních tabulí ještě před sto padesáti, ale i sto lety.

Kapr vstoupil o Vánocích do hry díky rybníkářské tradici někdy v polovině 19. století, ovšem ne smažený, ale připravený namodro či načerno, tedy vařený, respektive dušený.

Bramborový salát se v kuchařských knihách začíná objevovat v podobné době a má množství variant, od velmi jednoduchých až po saláty s méně obvyklými ingrediencemi, jako jsou kyselé ryby nebo kapary. Takže spory o to, co patří nebo nepatří do bramborového salátu, jsou vcelku bezpředmětné. Jediná správná receptura neexistuje, každá rodina má tu svou – a samozřejmě nejlepší.

Kombo smažený kapr a bramborový salát se začíná objevovat až ve druhé polovině 20. let minulého století a opravdu masově až v poválečných letech. Takže jde o tradici starou zhruba 75 let, což není zas tak mnoho. Pokud je něco, nač nedáme o Vánocích dopustit, je to bramborový salát, ten milujeme celkem plošně, samozřejmě ten svůj.

Kapr už tolik fanoušků nemá, podle průzkumů si 25 až 30 % lidí dává něco jiného. Nejčastěji je to smažený vepřový nebo kuřecí řízek, pak jiná ryba nebo vegetariánská alternativa. Z vege variant se často objevuje smažený celer, který se dá dobře dochutit a je přirozenější než náhražky masa.

Pokud je mezi vánočními pokrmy některý s opravdu dlouhou tradicí, je to vánočka. Peče se od středověku coby sváteční pečivo, byť do podoby, jak ji známe dnes, receptura dozrála mnohem později. Vánočka se dá kvalitně upéct či pořídit i bezlepkově nebo rostlinně. Podobně jako vánoční cukroví, jen to chce trochu cviku a zkušeností s bezlepkovou moukou či rostlinnými alternativami másla a vajec. Možnosti tu zkrátka jsou.

A co z toho plyne? Že alternativní vánoční pokrmy zas tak moc alternativní nejsou. Vegetariánské Vánoce mají starší tradici než ty s kaprem a salátem. Bude zajímavé sledovat, jak se bude štědrovečerní menu vyvíjet, jak si ho budou upravovat a přizpůsobovat budoucí generace. A jak dlouho mu ještě bude vévodit smažený kapr. Nic proti kaprovi, je to skvělá a chutná ryba, jen její hromadné předvánoční odlovy a následné sádkování vzbuzuje emoce.

Ještě před pár lety nám připadalo romantické a roztomilé mít kapra ve vaně a následně ho vypustit do Vltavy, kde nevyhnutelně uhynul. Dnes už to nejspíš nikoho nenapadne. Je to vývoj a proces. Možné změny jistě nejsou otázkou let ani desetiletí, ale na konci 21. století může „vánoční tradice“ vypadat docela jinak.