Hlavní obsah

Opravdové české Vánoce: Proč je slavíme o den dříve a kdo je chtěl v minulosti zrušit

Foto: BeataGFX, Shutterstock.com

Foto: BeataGFX, Shutterstock.com

Reklama

Nastává pro mnohé nejkrásnější čas roku, Vánoce. Užíváte si až s dětskou radostí stromeček, cukroví, dávání dárků a další tradice, ale trošku vás štvou nové importované zvyky, které do klasických českých zimních svátků podle vás nepatří? Možná vás překvapí, ale „z dovozu“ je třeba i zdobení stromečku nebo oblíbený bramborový salát.

Článek

V honbě za okouzlující výzdobou i za nejlepšími dárky, které na Štědrý večer rozzáří dětské oči, se možná trochu vytrácí prapůvodní význam tohoto svátku. Připomeňte si ho a nahlédněte do jeho letité a proměnlivé historie.

Narodil se Kristus Pán

Vánoce jsou pro křesťany především oslavou narození Ježíše Krista. To připadá na 25. prosince, i když přesný den jeho narození je nejistý. Traduje se, že Kristus byl počat o jarní rovnodennosti, na svět tedy měl přijít po devíti měsících, v čase zimního slunovratu. To podtrhuje jeho význam pro křesťany, pro které představuje jakési světlo v temnotách. Časem oslav je pak období od 25. prosince zhruba do 6. ledna, svátku Tří králů.

Proč se slaví Štědrý den už 24. 12.

Večer před prvním svátkem vánočním by měl být zasvěcen přípravám na velký den a tzv. vigiliím, nočnímu bdění v modlitbách. Odtud i název, jde o zkomoleninu z německého Weihnachten, svatá noc. Přesto se v Čechách už 24. prosince usedá ke slavnostní tabuli a rozbalují se dárky, i když teprve končí advent. Vlastně je to jen pozůstatek dob minulých, kdy den nezačínal půlnocí, ale soumrakem předchozího dne. Kristovy narozeniny tak začínáme slavit už večer, ve zbytku světa si na vánoční nadílku musejí počkat až na ráno 25. prosince.

Předkřesťanská historie

Závěr kalendářního roku byl důvodem k oslavám dávno před narozením Krista. Lidé slavili především zimní slunovrat (21. prosince), kdy se konečně zase krátily noci. Vidina tepla a blížící se nové úrody znamenala i vidinu přežití, vítězství nad smrtí a vším zlým. S tím se pojí i mnohé pověry a zvyky na zahánění zlých duchů, aby zůstali v končícím roce, a věštění, jak se lidem bude dařit v roce nadcházejícím. I když se křesťané snažili pohanské zvyky zlikvidovat, byly oslavy slunovratu natolik zakořeněné, že bylo podle některých teorií lepší je určitým způsobem zachovat a spojit s oslavou Božího syna.

Foto: Miklos Greczi, Shutterstock.com

Mezi oblíbené tradice patří i stavba betlémůFoto: Miklos Greczi, Shutterstock.com

Dárky od hospodáře i Mikuláše

Letitou tradici mají vánoční dárky. Závěr roku býval již ve starověku spojený s obětmi božstvům, ale i obdarováváním, zpravidla dětí a služebnictva. Na přilepšenou dostávali oblečení, trochu peněz, příděl potravin. Luxusní předměty a hračky se začaly objevovat až po roce 1900, v dobách hospodářské prosperity. Obdarovávali se také žebráci, tuláci a koledníci, pro bohaté to byla povinnost, jejíž nedodržení by Bůh potrestal.

Dárky rozdával původně otec a hospodář. Od 4. století se pak začal šířit věhlas svatého Mikuláše, který proslul svou dobrotou a štědrostí k potřebným. Právě on je předobrazem pro amerického Santu Clause, britského Otce Vánoc (Father Christmas) i ruského Dědu Mráze. Ve světě ale nosí dárky kdekdo, v severských zemích skřítci, v Sýrii velbloud třech králů, v části Itálie čarodějnice. Ježíšek naděluje kromě Česka také na Slovensku, v Rakousku, Maďarsku nebo Švýcarsku.

Foto: Madeleine Steinbach, Shutterstock.com

K Vánocům patří i otázka, co nás čeká příští rokFoto: Madeleine Steinbach, Shutterstock.com

Poslechněte si podcast o tom, proč tak lpíme na svém tradičním bramborovém salátu:

Oslava pokory i svátek bohatých

Středověké Vánoce byly dnem obdarovávání a chození na koledu. Z této doby pochází také pečení vánočky a krájení ovoce. Vánoce jako oslava rodinného štěstí a pospolitosti má svou tradici až od 17. století, ještě víc ji posílil v roce 1843 příběh Vánoční koledy britského spisovatele Charlese Dickense oslavující štědrost, lásku a pospolitost.

Mnoho prvků pak do oslav vnesl život bohatého měšťanstva. Někdy v 16. století se v Německu začal zdobit stromeček, zprvu ovocem, ořechy a perníčky, které si děti mohly po oslavách sníst. Skleněné ozdoby vznikly v roce 1858 ve Francii z nouze, když byla neúroda. Jídlo nebývalo nijak opulentní, Vánoce byly časem půstu, proto se podávala ryba, na venkově kuba z krup a hub. Bramborový salát u nás přibyl až počátkem 20. století, vymyslel ho pro zámožnou klientelu v polovině 19. století kuchař v jedné luxusní restauraci v Moskvě.

Zakazovala je i Marie Terezie

Oslavy Vánoc měly v historii mnohokrát na kahánku. Za Marie Terezie a poté i Josefa II. se například v kostelích nesměly stavět jesličky, měly totiž odvádět pozornost věřících od kázání. Lidé si namísto toho začali betlémy stavět doma. Katolický ráz Vánoc se snažili potlačovat nacisté i komunisté. Naštěstí nám ale jeden z nejkrásnějších svátků v roce vydržel až dodnes.

Reklama

Načítám