Článek
Všechna témata u mě končí jídlem, nevím, zda to je závislost či rozežranost, ale jak jde o jídlo, nedokážu se udržet. Nejhorší je to v cukrárně, když stojím frontu, začnou se mi doslova sbíhat sliny, div že pode mnou nezůstane loužička, ale nejde to ovládnout, když vidíte všechny ty nádherně nazdobené dortíky, které se na vás tak krásně smějou. A ta vůně čokolády šířící se po místnosti, to ve mně prostě vyvolává touhu vše ochutnat.
Jenomže dilema nastává pro nějaký ten kousek se rozhodnout, když všechny vypadají tak báječně a určitě i báječně chutnají. Takže většinou nezůstanu u jednoho kousku.
Avšak tím to nekončí – po cukrárně následuje chuť na něco slaného, takže vyrážím do obchodu obhlídnout, co tam mají za dobroty. A jen co vkročím do krámu, ovládnou moje chuťové buňky mozek. A navíc když vidím ty slané rohlíky se šunkou, sýrem, vedle v uličce brambůrky a jiná lákadla, tak mě popadne nakupovací mánie a vše, co mi přijde do cesty, končí v mém košíku, a když na mě u pokladny prodavačka vybafne tu neskutečnou sumu, tak se nestačím divit! Ale co, řeknu si, lidi utrácejí za jiné hlouposti a já to utratila aspoň za jídlo, takže když mě o půlnoci přepadne mlsná, jsem na ni připravená!
A jak to máte vy? Změnilo vám jídlo život? Pojďte nám o tom napsat na info@prozeny.cz a vyhrát 500 korun.
