Sex v muzeu? Jasně!

Ve třech patrech jedné historické budovy ze 17. století ve středu Prahy u Staroměstského náměstí najdete více než 200 vystavených předmětů, které jakýmkoli způsobem souvisí se sexem, včetně starého biografu s dobovými erotickými filmy. „Sbírka předmětů pochází z celého světa – Evropy, USA, Asie – a byla započata před mnoha lety jejím majitelem, italským podnikatelem Orianem Bizzocchim, který začal předměty sbírat původně pro Muzeum kuriozit v Republice San Marino," vysvětluje ředitelka muzea Lucie Pořická.

Do muzea láká hned u vstupu první z exponátů, kterým je figurína ženy s kolovrátkem mezi nohama. No a na kolovrátku se točí několik jazyků působících ženě rozkoš. Cizinci tady postávají a doslova zírají na toto lákadlo s pusou dokořán. Takže až půjdete příště kolem, nezírejte, ale raději vejděte. Vstupné možná někoho zaskočí (250 korun za dospělého), ale kde jinde byste se mohly pokochat takovými kuriozitami. V přízemí, které vás jen lehce navnadí, se nachází různé korzety nebo zmiňovaný biograf se španělskými pornografickými filmy natočenými kolem roku 1925. Svou jemnou perverzností odrážejí zvrácený vkus španělské vládnoucí vrstvy té doby. Říká se totiž, že tyto dva filmy byly natočené na osobní objednávku krále Alfonse XIII., jenž byl dědečkem současného krále Juana Carlose a spolu se svými dvořany rovněž velkým milovníkem těchto „radovánek pro veselé deštivé večery“. Ve filmech vystupuje i několik režisérových osobních přátel s několika pouličními prostitutkami z barcelonské čínské čtvrti.

První snímek nazvaný „Zpovědník aneb farářovo požehnání“ je o faráři, který zneužívá své kajícnice. Nutí je být nahé, za to prý jim bude odpuštěno. Druhý příběh pojmenovaný „Dámský kabinet“ je o lékaři, který také zneužívá nevinné oběti, tentokrát své pacientky. Jeho manželka kontruje tím, že souloží s jeho sluhou a s komornou. Údajně je v tomto filmu k vidění, a to i podle názoru odborníků, jedna z vůbec prvních milostných scén ve třech v dějinách pornografického filmu.

O patro výše už můžete popustit uzdu fantazii a prohlédnout si například křeslo lásky, které spíš na první pohled připomíná pohádkový trůn, různé antimasturbační oděvy i pásy, a dokonce řadu přístrojů dávajících při rozkoši elektrický výboj. Masturbace se dříve totiž pokládala za velký hřích a zvláště církev proti ní bojovala různými prostředky. Takže tu nechybí samozřejmě ani známé pásy cudnosti.

Další místnosti vám odhalí různé vibrátory, které jsou poháněné na ruční kličku, ale třeba i sedátka či dřevěné lavice s umělými a dřevěnými penisy. Pro někoho důmyslná, pro jiného nechutná, je pak sbírka latexových vagin a penisů propíchnutých různými typy piercingů. Modely jsou prý vytvořené podle fotografií skutečných lidských orgánů.

A co nabízí poslední patro? Asi pro normálního člověka jedno z největších tabu. A tím jsou pomůcky pro sadomasochistické hrátky. Sama jsem nevěřila vlastním očím, co všechno se dá při sexu použít včetně plynových masek, a že to někomu může dělat dobře. Ale jak se říká, proti gustu...

Asi nejkurióznějším exponátem, který v muzeu najdete, je parní vibrátor, patentovaný americkým fyzioterapeutem Georgem Taylorem roku 1869. Je zajímavé, že prý sloužil k léčbě hysterie. „Mezi mé oblíbené předměty patří ale i dvě mini divadélka, jedno na kliku a jedno už elektrické, která sloužila v nevěstincích z 19. století k pobavení pánů během čekání na vybranou dívku," prozrazuje Lucie Pořická.

Tak už víte, jak vypadá sex v muzeu?