Zabijáci plevele: 5 domácích prostředků, které vás ho zbaví

O tom, že prostředky na ničení plevele založené na chemické bázi jsou relativně úspěšné, není pochyb. Přesto se však i v tomto případě vyplatí myslet na životní prostředí a dát nejdříve šanci méně agresivním, ale ekologičtějším prostředkům.

Tato rada vypadá sice hodně banálně, ale v některých případech docela dobře funguje. Všude tam, kde roste plevel, nalijte vroucí vodu. Ideální je použít rychlovarnou konvici – proud se vám z ní bude usměrňovat lépe než z velkého hrnce. Nesmíte totiž zasáhnout ostatní rostliny, jinak by vám mohl zůstat jen prázdný záhon. Horká voda si nevybírá a zničí všechno, čeho se dotkne.

To platí i pro všechny další přípravky uvedené v tomto článku. Při hubení plevele je důležitý dobře mířený a přesný zásah, abyste nakonec nenapáchali víc škody než užitku. Proto je dobré (pokud je to možné) okolní rostliny zakrýt například igelitem, novinami a podobně.

Sůl plevelu většinou ani trochu nesvědčí, takže to určitě stojí za pokus. Hráběmi odhrňte od plevele co nejvíce hlíny a stonek odřízněte co nejníž u země. Řez posypte kuchyňskou solí a dbejte, abyste ji nerozsypali všude kolem.

Doménou plevelu však nejsou jen záhony. Líbí se mu i ve špatně přístupných štěrbinách mezi dlážděním kolem domu nebo na terase. Nežádoucí rostlinka se z těchto spár špatně vytrhává, ale na druhou stranu máte při její likvidaci velkou výhodu: není obklopená okrasnými rostlinami.

Při hubení tedy nemusíte být tak opatrní jako v předchozích případech a můžete zaútočit rozprašovačem. Naplňte ho speciálním postřikem, který si připravte smícháním 300 ml octa, 30 g soli a tří kapek saponátu na mytí nádobí.

Nestačí to? Nasaďte silnější kalibr. Vyndejte z lékárničky lahvičku s lihem a použijte ho na výrobu účinného prostředku k hubení plevelu. Postačí, když smícháte dvě polévkové lžíce lihu s 250 ml vody a nalijete mezi zarostlé spáry venkovní dlažby.

Když potřebujete odplevelit větší plochu (například při zakládání nových záhonů), můžete vyzkoušet také „mechanický“ způsob. Namočte několik archů novinového papíru tak, aby se slepily, a vzniklou „rohoží“ zakryjte postižené místo. Na ni nasypte mulčovací kůru nebo piliny. Za tři týdny všechno odstraňte – najdete krásně čistou zeminu připravenou na sázení.

Nepatříte mezi pravidelné čtenáře denního tisku? Nevadí. Určitě máte doma igelitové pytle na odpadky. Nejlepší jsou černé, protože jsou nenápadné a nebudou na záhoně zbytečně svítit. Rozřízněte je po stranách, aby vznikla „plachta“, a přikryjte jimi problémovou část záhonu. Také na igelit nasypte trochu mulče. Vše odstraňte nejdříve za čtrnáct dní.

Co si lze vyrobit ze starých novin? 

Mezi osvědčené pomocníky, s nimiž lze udržet záhony relativně bez plevele, patří také mulčovací kůra. Ta ale přece jen něco stojí. Nechcete-li za ni utrácet, nemusíte. Nahraďte ji směsí spadaného listí a posečené trávy. Anebo se dá recyklovat odpad z kořenové zeleniny – zužitkujete olistěné vrcholky mrkve, petržele, celeru, ředkví a dalších druhů, které pěstujete na zahradě. Až sklidíte úrodu, otrhané listy rozložte mezi řádky zeleniny na záhonech. Získáte tak mulčovací vrstvu pro plodiny, které na sklizeň teprve čekají.

Mulčovací materiál můžete výhodně získat i jinak: zapátrejte v okolí bydliště nebo chalupy, jestli tam není firma na zpracování dřeva nebo lesní závod. Tam se můžete domluvit a odvézt si nějakou odpadní rostlinnou hmotu, jako jsou piliny, kůra ze stromu či sláma.

Trocha plevele nemusí být vždy na škodu. Zejména pokud máte rádi zahradu trochu divokou. Pochlubte se, jak vypadá ta vaše?