Náhradní sladidla: Neocenitelná pomůcka při hubnutí, nebo spouštěč rakoviny?

Přestože je známo, že lidské tělo se bez sladkého paliva pro mozek i svaly neobejde, čím dál více lidí řeší, jak a čím cukr ve své stravě nahradit. Náhradní sladidla se zdají být geniálním způsobem, jak si užít sladkou chuť bez zbytečných kalorií. Zdají, ale tak docela nejsou. Jaká úskalí konzumace sladidel skrývá?

Pokud se snažíte zhubnout a bez sladké chuti se prostě neobejdete, mohou být náhradní sladidla pomocníkem, ne však trvalým řešením. Jednoznačnou výhodou většiny sladidel je téměř nulová energetická hodnota, zatímco 100 gramů cukru představuje zhruba 1700 kJ (400 kalorií). Náhradní sladidla tedy umožňují při dietě zahnat chuť na sladké, aniž byste tím přijali nadbytek energie.

Většina náhradních sladidel, jako je stévie, erytritol, sukralóza nebo aspartam, má také tu výhodu, že nezvyšují hladinu glukózy v krvi a po jejich konzumaci nedochází k prudkým výkyvům energie. Nehrozí tedy tzv. vlčí hlad, který pociťujete po „zhoupnutí“ cukru v krvi.

Rizikem používání náhradních sladidel ovšem může být takzvaný „zprostředkovaný efekt“, který mohou způsobit. Sladidla ovlivní chuťové receptory a lidé po jejich užití mají tendenci doplnit energetický příjem z jiných zdrojů. Tento fakt může být ovlivněn i psychikou. Člověk v domnění, že ušetřil energii použitím sladidla místo cukru, si následně dopřeje jinde a ušetřenou energii může až několikanásobně převýšit konzumací jiného nevhodného jídla.

>>> Rychlodetox před plavkovou sezonou: Co jíst, aby se bříško zploštilo a tělo vypadalo mladší

„Problematická je i samotná sladkost náhradních sladidel, často mnohokrát intenzivnější než běžný cukr. Chuťové pohárky mohou konzumací sladidel otupět natolik, že vám pak budou obyčejné potraviny jako neochucený tvaroh nebo ovoce připadat bez chuti. Jenže udržitelnost zdravého jídelníčku spočívá naopak v tom, že se budete snažit sladké chuti co nejvíce odvyknout,“ vysvětluje výživová poradkyně Hana Málková z organizace STOB (Stop obezitě). Ostatně, např. vynecháním slazených nápojů, ať už kávy, čaje, šťávy nebo džusu, lze spotřebu cukru dost významně omezit.

Přestože se objevuje i řada názorů, že náhradní sladidla způsobují zdravotní problémy, včetně možného výskytu rakoviny, vědecké studie je nepotvrzují. Ani hojně diskutovaný aspartam, který Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila za potenciální karcinogen, není při běžném používání nebezpečný – s výjimkou pacientů trpících fenylketonurií.

„Podle výsledků Evropského úřadu pro bezpečnost potravin je přijatelná denní dávka aspartamu 40 mg na kilogram tělesné hmotnosti a den,“ říká Hana Málková. Abyste tuto hranici překročili, museli byste např. denně vypít 5,3 litru nápoje s aspartamovým sladidlem nebo sníst 3,2 kilogramu sladkostí s tímto náhradním sladidlem.

Jakkoli znepokojující mohou být novinové titulky o škodlivosti aspartamu, je důležité pochopit, že kategorie, do níž aspartam podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) spadá, fakticky znamená, že existuje jen málo důkazů, které vedou odborníky k přesvědčení, že by aspartam mohl způsobovat rakovinu.

Skutečně znepokojovat by vás měly látky a faktory ze skupiny 1 a 2A, kam spadá např. kouření nebo konzumace alkoholu či uzenin. „I když mohou sladidla v určitých případech pomoci, vždy klientům v našich kurzech zdravého hubnutí doporučujeme, aby základ jídelníčku tvořily běžné, co nejméně zpracované potraviny,“ dodává Hana Málková.

Největší mýty o umělých sladidlech: Mluví se o rakovině, změnách mikrobiomu i vlivu na hubnutí