Článek
Střeva ovlivňují stav celého organismu a jsou úzce propojena s fungováním imunitního, hormonálního i nervového systému. Udržet je v co možná nejlepší kondici je proto víc než důležité. A pokud jde o zdravé trávení i metabolismus, jsou velmi často skloňovány ve všech pádech dvě složky výživy: probiotika a vláknina. Co je lepší a prospěšnější? Ve skutečnosti nejde o žádný souboj, ale o velmi efektivní a sehranou spolupráci. Jak tuto dvojici správně využít?
Vláknina: potrava pro zdravý mikrobiom
Vlákninu najdete v rostlinných potravinách a jde o typ polysacharidu. Jak účinkuje a proč byste ji měli konzumovat v dostatečném množství? Slibuje zlepšení procesu trávení, pomáhá při zácpě a potížích s vyprazdňováním, přispívá k udržení stabilní hladiny cukru v krvi a snížení cholesterolu, čímž má nepřímo pozitivní účinek na zdraví srdce a cév. Vláknina přispívá k větší rozmanitosti složení střevních bakterií, některé její typy navíc udržují delší dobu pocit sytosti a jsou tak výborným pomocníkem při redukci tělesné hmotnosti.
Probiotika: prospěšná pro celé tělo
Probiotika jsou zdraví velmi prospěšné živé mikroorganismy (nejčastěji bakterie), pro které vytváří právě vláknina ve střevech vhodné prostředí k růstu a funguje jako jejich výživa. Přispívají k rovnováze střevního mikrobiomu a ovlivňují kvalitu střevních bakterií.
Pomáhají se zpracováním potravy, zlepšují vstřebávání důležitých živin, ovlivňují imunitu i metabolismus a likvidují škodlivé patogeny; prospěšná mohou být například při průjmu nebo syndromu dráždivého tračníku. Bez paliva v podobě vlákniny ale nemohou fungovat naplno.
Vlákninu a probiotika dodá čerstvá zelenina a ovoce, luštěniny, ořechy i fermentované potravinyFoto: Reaz Design, Shutterstock.com
Vláknina versus probiotika
Vláknina slouží jako „potrava“ pro střevní bakterie, které ji fermentují a vytvářejí tím mastné kyseliny, jež vyživují střevní sliznici a posilují její odolnost. Pomáhá tak snižovat zánětlivé procesy a chránit tělo před patogeny. Vlákninu si tedy můžete představit jako půdu a probiotika jako semínka. A bez půdy semínka nevyrostou. Společně vytvářejí ideální podmínky pro zdravý střevní mikrobiom a správně fungující imunitní systém.
„V případě, že se probiotikům daří a jsou dostatečně živena, spoluvytvářejí ochrannou bariéru, která napomáhá vypořádat se s riziky a nežádoucími vlivy vnějšího prostředí,“ popisuje genetička Barbora Procházková, vedoucí vědeckého týmu společnosti Chromozoom. A varuje, že pokud bakterie strádají a nemají dostatečný přísun živin, mohou se uchýlit i k požírání samotné sliznice tlustého střeva!
Jak na to v praxi
- Jezte pestrou stravu bohatou na rozpustnou i nerozpustnou vlákninu: ovoce, zeleninu, celozrnné obiloviny, luštěniny, ovesné vločky a otruby, ořechy.
- Dbejte na dostatečný příjem zakysaných mléčných výrobků, které dodají tělu pestrou škálu probiotických bakterií (kefír, acidofilní mléko, jogurty).
- Zařazujte do jídelníčku pravidelně fermentované potraviny, jako je kysané zelí, kvašené okurky, tempeh, kombucha nebo kimči.
