Atopický ekzém není jen dětskou záležitostí, často trápí i dospělé. Co může za jeho vzplanutí?

Atopický ekzém je chronickým zánětlivým onemocněním, pro které je typická vyrážka, která úporně svědí. Člověka nutí se neustále škrábat, čímž se celý problém ještě zhoršuje. Tato choroba velmi často postihuje malé děti, lékaři ji nezřídka diagnostikují již u kojenců a batolat, narůstá ovšem i počet dospělých pacientů.

U většiny dětí se do jednoho až dvou let projevy zhojí. Pokud přetrvají, přechází nemoc do dětské formy, kdy se vzhled a lokalizace projevů mění. V dospělosti se atopický ekzém projevuje u nízkého procenta lidí s atopickým podkladem.

„Není výjimkou, že se choroba projeví poprvé až v dospělosti. U ekzematiků také často dochází ke střídání projevů atopie – střídají se období s převahou projevů na kůži ve formě ekzému a období s bronchiálním astmatem, kdy naopak ekzém na kůži vymizí. Zjednodušeně tedy, člověk je celý život atopikem, ale ekzém se nemusí roky, či nikdy, projevit,“ vysvětluje lékařka Klára Míková z dermatologické kliniky Dermi v Brně.

U dětí stojí za rozvojem onemocnění zpravidla genetická predispozice (dědičnost), u dospělých se nemoc může objevit v důsledku chronického stresu, nevhodné stravy, znečištěného životního prostředí a celkově nezdravého životního stylu.

„Samotné onemocnění má fáze klidové a fáze vzplanutí, které může spustit stres, infekce, potravinový alergen nebo fyzikální vlivy, například chlad,“ popisuje praktická lékařka Nina Stehlíková. Atopický ekzém u dospělých se může projevit s různou intenzitou, nejčastěji v podobě kožní vyrážky v oblasti krku, na hřbetech rukou, v loketních a kolenních jamkách, na hýždích a zadní straně stehen či na nártech.

Projevy atopického ekzému v dospělosti se nejčastěji objevují u lidí, kteří trpěli ekzémem nebo alergickým onemocněním již v dětském věku. Mnoho dětských pacientů si ekzém přenese i do dospělosti, častým schématem je, že pacient má v dětství mírnou formu onemocnění, a až v dospělosti se změní v klasický ekzém.

U některých dospělých se ovšem může onemocnění objevit i bez jakýchkoli předchozích projevů v dětství. Nedostatečná tvorba kožních tuků vede k narušení ochranné kožní bariéry, ta usnadňuje aktivaci imunitních buněk a vede tak postupem času k zánětu a svědění.

„Atopickou dermatitidu může zhoršovat mnoho faktorů, jako jsou například časté koupele a silná mýdla, alergeny, hormonální změny v těhotenství či menopauze, emocionální stres, často může ekzém zhoršit i nadměrné pocení jak v létě, tak i v zimě, kdy se potíme pod vrstvami oblečení. Pokožka s dermatitidou nemá ráda také horkou vodu, která vysušuje,“ říká dermatolog Jan Kučera z Perfect Clinic Dermatology.

Atopici by měli preferovat sprchování před koupelemi ve vaně, případně koupel alespoň maximálně zkrátit. Bezprostředně po sprše nebo koupeli by měla být pokožka celého těla ošetřena takzvaným emolientiem, což je přípravek, který zjemňuje, zvláčňuje, zklidňuje a hydratuje suchou a podrážděnou pokožku a obnovuje její přirozenou ochrannou bariéru.

Při této nemoci je možné jen zmírňovat příznaky, ale bohužel neexistuje žádný lék, který by ji trvale odstranil. Léčba se vždy řídí rozsahem postižení a musí být komplexní. Základem jsou preventivní opatření, tedy odstranit provokační faktory a pečovat o kožní bariéru používáním hygienických a kosmetických prostředků, určených speciálně pro atopiky. Výbornou složkou v přípravcích pro atopickou pokožku je urea, glycerin, mandlový olej, kyselina linolová nebo ceramidy.

„V dnešní době je možné v rámci lékárenské kosmetiky pořídit mnoho kvalitních přípravků, které splňují potřeby atopické kůže. Nevhodné jsou přípravky parfemované a také s rostlinnými a živočišnými přísadami, protože na ně často vznikají kontaktní alergie. Drobná a suchá nečetná ložiska stačí promazávat, na výraznější projevy jsou lékem první volby lokální kortikosteroidy, při rozsáhlých postiženích se pak užívají léky a u těch nejtěžších moderní biologická léčba,“ říká dermatoložka Klára Míková.

Ichtyóza a další podivné nemoci kůže, na které je medicína stále krátká