Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Hypotenzí nazýváme obvykle situace, kdy je hodnota arteriálního krevního tlaku nižší než 90/60 mmHg. Z pohledu medicíny je hypotenze ve většině případů doprovodným jevem, v podstatě příznakem jiného probíhajícího stavu. Akutně vzniklá hypotenze provází zejména stavy těžké dehydratace či infekce, případně akutní srdeční selhání,“ uvádí MUDr. Pavel Rutar, vedoucí lékař JIP interního oddělení Nemocnice Na Homolce Praha, spolupracující s osvětovým projektem Srdce v hlavě.
Příčiny vzniku hypotenze
„Hypotenze může být primární, ta se vyskytuje nejvíce u mladých štíhlých žen, mnohdy nevyvolává žádné potíže a často ji ani není třeba nějak léčit, nebo sekundární, která může být projevem například srdeční slabosti, případně dehydratace (první pomoc při dehydrataci) či některých neurologických onemocnění. Zapomenout nesmíme ani na to, že může být nežádoucím účinkem některých léků,“ uvádí MUDr. Zorjan Jojko, kardiolog a předseda Sdružení ambulantních specialistů. Primární hypotenze se v populaci běžně vyskytuje i u zcela zdravých osob, pak lékaři hovoří o chronické asymptomatické hypotenzi, někdy označované jako habituální.
Jak se projevuje hypotenze
Asi nejběžnějším příznakem hypotenze je motání hlavy a slabost při změně polohy, kdy i přes kompenzační mechanismy těla, které se snaží udržet průtok krve mozkem za každé situace, nemusí cévy reagovat dostatečně pružně a silně.
„Často se objevuje vyšší únavnost, opakované bušení srdce, neurčité bolesti v oblasti srdeční krajiny, studený pot, mžitky před očima, hučení v uších. Při větším poklesu krevního tlaku pak závratě (Jak se projevují?), poruchy vědomí či jeho chvilkové ztráty,“ vyjmenovává lékař Zorjan Jojko. Pacienti s chronicky nízkým krevním tlakem mohou trpět rozmazaným viděním nebo celkovou slabostí při změně polohy či dlouhém stání.
Mezi příznaky hypotenze patří bolest a motání hlavy, bušení srdce nebo mžitky před očimaFoto: fizkes, Shutterstock.com
Nízký tlak jako projev jiné nemoci
V některých případech může být hypotenze příznakem jiných onemocnění, z těch nejčastějších lze zmínit štítnou žlázu, hypotenze je pak typickým příznakem také u poruch kůry nadledvin. „Mezi chronická onemocnění, kdy se s hypotenzí setkáváme nejčastěji, patří pokročilá chronická srdeční či jaterní selhání,“ zmiňuje Pavel Rutar.
„Někdy může být hypotenze dokonce jediným příznakem závažnější zdravotního problému. Proto by každý člověk měl mít pravidelný přehled o výši svého krevního tlaku. A to i ve chvíli, kdy je mu subjektivně úplně dobře, ale zaznamená opakovaný výkyv hodnot tlaku pod 100/60 (ale také nad 140/95) mmHg. V takovém případě by měl svůj stav konzultovat s lékařem,“ zdůrazňuje Zorjan Jojko.
Jaké zdravotní potíže může způsobovat hypotenze
„Akutní pokles krevního tlaku může ve svém konečném důsledku vést až k nedokrvení orgánů a jejich selhání, typicky jedním z prvních orgánů, který je postižen, jsou ledviny (Jak poznáte, že můžete mít nemocné ledviny?). Nicméně takovýto scénář nastává u závažných klinických stavů, kde hypotenze není samostatným problémem, nýbrž příznakem jiného, komplexnějšího a většího problému, léčba se soustředí zejména na odstranění tohoto problému a hodnota krevního tlaku spíše ukazuje vývoj onemocnění a úspěšnost léčby,“ vysvětluje lékař Pavel Rutar.
Léčba hypotenze
Lidé s chronicky nízkým krevním tlakem musí dbát zejména na dodržování režimových opatření. Základem je dostatečný příjem tekutin, a tedy zabránění dehydratace. Pomoci k vzestupu krevního tlaku může i zvýšený příjem soli (který naopak lékaři nedoporučují u pacientů s vysokým krevním tlakem). V situacích, kdy očekáváte například delší stání, jsou vhodné i kompresní punčochy. Obecně lidé s hypotenzí musí být ostražitější při změnách polohy z lehu do sedu a stoje.
„Pokud jde o primární hypotenzi, je namístě celkové zlepšení tělesné kondice pomocí cvičení. Vhodné je plavání či přiměřené posilování. Důraz musí být kladen na zdravou stravu. Faktem ale je, že s přibývajícím věkem a s tím související změnou tělesné konstituce primární hypotenze sama odezní. V případě sekundárních hypotenzí postup záleží na příčině a měl by být doporučen a kontrolován lékařem,“ shrnuje Zorjan Jojko.
Hypotenze (nízký krevní tlak)
- Popis - Hypotenze neboli nízký krevní tlak je stav, kdy je arteriální krevní tlak nižší než hodnota 90/60 mmHg.
- Příznaky – Únava, malátnost, motání hlavy, rozmazané vidění, závratě, hučení v uších, poruchy koncentrace, studené ruce a nohy, bledá kůže, zrychlený srdeční tep, pocity na omdlení nebo krátkodobá ztráta vědomí.
- Léčba – Cílená léčba neexistuje, základem je dodržování režimových opatření dle konzultace s lékařem: dostatečný příjem tekutin, vyhýbání se situacím, které snižují krevní tlak (např. rychlé vstávání po dlouhém sezení). Pokud se příznaky nezlepší, je možné využít léky.
- Smrtnost – Hypotenze sama o sobě neohrožuje na životě, může být ale spojena se závažnými, někdy i život ohrožujícími nemocemi.
- Prevence – Úprava životního stylu, zdravá strava, omezení konzumace alkoholu, zvýšený příjem tekutin, předcházení náhlým změnám polohy (rychlé vstávání).
