Nejvíc infarktů je v mrazech! Kdo je v ohrožení? Nebojte se volat záchranku, když vás bolí na hrudi

Počet infarktů podle lékařských statistik vzrůstá v zimě. Například v roce 2020 byl v tomto směru nejhorší leden, loni únor. Nemocným se srdcem navíc nedělají dobře ani prudké změny teplot, a právě k tomu právě došlo: po období nadprůměrných teplot udeřily silné mrazy.

Nejvíc infarktů myokardu se vyskytuje, když je mráz. V chladu se cévy zužují a srdce reaguje velmi citlivě na chladný až mrazivý vzduch, který se do organismu dostává ústy. Když se zúží cévy, omezí se průtok krve, kterou srdce ke správné činnosti potřebuje. Pokud se k tomu přidá ještě nějaká fyzická aktivita typu odklízení sněhu, je srdce ve velkém ohrožení.

Jestliže má někdo navíc například zúženou věnčitou tepnu, dojde vlivem zimy ke křeči, což se může projevit bolestí na hrudi podobně jako při infarktu. K němu nakonec může také dojít, pokud se céva ucpe krevní sraženinou vzniklou na popraskaném sklerotickém plátu.

Nejohroženější jsou lidé, kteří již mají potíže se srdcem, léčí se s vysokým krevním tlakem, mají cukrovku, aterosklerózu či chronickou ischemickou chorobu srdeční. „Teplotní propad o přibližně 10 °C zvedá počet srdečních příhod asi o sedm procent,“ vysvětluje profesor Aleš Linhart, místopředseda České kardiologické společnosti (ČKS).

Typickému pacientovi s infarktem je nad šedesát let, má vysoký krevní tlak a cholesterol, kouří, je obézní a léčí se s dalšími chronickými nemocemi. Ale pro vysoké riziko ani zdaleka nemusí mít všechny uvedené charakteristiky dohromady.

Pokud už nemáte srdce a cévy v pořádku, je na prevenci infarktu pozdě. Specialisté na srdce proto apelují, aby se lidé nebáli zavolat, když je bolí na hrudi, špatně se jim dýchá, buší jim srdce nebo je jim na omdlení.

„Když takový člověk bezdůvodně omdlévá, špatně dýchá či pociťuje obrovskou únavu a začne ho prudce bolet na hrudi, je čas okamžitě volat záchranku. Počítá se každá minuta! Pokud do hodiny dojede do nemocnice s katetrizační jednotkou, má 96% šanci, že přežije ve velmi dobrém stavu, jen s malou jizvou na srdci,“ radí profesor Petr Kala, prezident České asociace intervenční kardiologie ČKS. Doslova každá minuta zpoždění znamená větší a větší poškození srdečního svalu, který by jinak lékaři dokázali zachránit.

Aleš Linhart připomíná, že v následujících letech lze čekat prudký vzestup lidí se srdečním selháním – mimo jiné proto, že infarkt přechodili nebo své potíže podceňovali kvůli strachu jít k lékaři v dobách pandemie covidu. Nyní jich je přes 280 000, do roku 2030 by se jejich počet mohl dostat na 450 000.

V průběhu roku 2021 kardiologové vyhlásili kampaň Nemocné české srdce a avizovali, že chtějí do deseti let snížit úmrtnost na srdeční choroby o pět procent. Počet těch, kdo kvůli nemocnému srdci opakovaně končí v nemocnici, chtějí snížit o 10 procent. I když se zdá, že jde o ambiciózní cíl, znamenalo by to udržet trend, který jsme až dosud měli. Ale při zhoršujících se podmínkách jde o úkol velice náročný.

Úmrtí na nemoci srdce hrají v Česku mezi ostatními chorobami prim a covidová pandemie situaci dále zhoršila. Česká populace k tomu stále tloustne, kouří a málo se hýbe. Navíc mnoho lidí nechodí na preventivní prohlídky a nezná tak svoji hladinu cholesterolu a cukru v krvi, hodnoty krevního tlaku ani rizika obezity. Přitom lidí, jejichž hmotnost je příliš vysoká, je u nás tolik, že patříme na přední místa světových statistik.

Návrat zdravotního strašáka. Nemoci srdce začínají znovu více zabíjet