Hlavní obsah

Špatné dýchání nemusí být jen z vedra. Jak poznat, že to může být příznak potíží se srdcem

Foto: Olena Yakobchuk, Shutterstock.com

Foto: Olena Yakobchuk, Shutterstock.com

Dušnost vyvolaná špatně fungujícím krevním oběhem vzniká v souvislosti se srdečním selháním. Při něm tělo také zadržuje tekutiny, protože se snaží udržet dostatečnou úroveň krevního oběhu. Proto je třeba si vždy všímat, zda nemocného kromě dýchání netrápí také otoky.

Článek

Dušnost vzniká v důsledku špatného okysličení těla. Jednou z příčin bývá ischemická choroba srdeční čili ucpávání cév, problémy se se srdeční chlopní nebo přímo postižení srdečního svalu čili kardiomyopatie. Potíže mohou vzniknout náhle nebo jsou chronické.

K náhlým potížím s dýcháním dochází právě u infarktu. Dušnost bývá dokonce častějším příznakem než bolest na hrudi. Tepna zásobující srdce kyslíkem se totiž ucpe a buňky nedostávají kyslík. Jaké další příznaky se u infarktu ještě objevují?

Čím déle tento stav trvá, tím více buněk odumírá. Zásadní je proto tepnu co nejdříve znovu zprůchodnit, a docílit tak co nejmenšího poškození srdečního svalu.

Voda na plicích neboli pohrudniční výpotky 

Dušností trpí také pacienti, u kterých jsou přítomny pohrudniční výpotky, lidově řečeno mají vodu na plicích. K tomuto stavu dochází také při špatné funkci oběhového systému v souvislosti s ucpanými cévami nebo poškozeným srdcem.

Jestliže totiž srdce není schopné plnit funkci pumpy, začne se v blízkých cévách městnat krev a postupně se zde zvýší i krevní tlak. Krevní tekutina se pak může pod tlakem filtrovat z daných cév do okolí, což vede k rozvoji otoků a plicního edému, přičemž se objevuje také voda na plicích.

Foto: Photographee.eu, Shutterstock.com

Špatně se vám dýchá, i když jste v klidu? Navštivte lékařeFoto: Photographee.eu, Shutterstock.com

Plicní embolie

Nejnebezpečnějším stavem je plicní embolie, kdy se krevní sraženina dostane do plic a ty ucpe. Varujícím příznakem je rychlý nástup dušnosti i v úplném klidu. O záchraně života rozhodují minuty.

Kdy k lékaři kdy volat záchranku

Varovat by vás měla dušnost v klidu, otoky a únava. Vždy je třeba co nejdříve konzultovat stav se svým lékařem, a to platí nejen pro kardiaky, kteří se už s nemocemi srdce a cév léčí.

Pokud se přidá bolest na hrudi, je třeba zavolat záchranku. Může jít o příznak akutního infarktu. Bolest na hrudi v tomto případě bývá trvalá, pálivá nebo tlaková. Může vystřelovat mezi lopatky, do paží či ramene. Pacienty také bolí pravá ruka, záda nebo třeba dolní čelist. Může se stát, že bolest v těchto místech je i silnější než za hrudní kostí.

Záchrannou službu je třeba volat také ve chvíli, kdy potíže s dušností souvisejí s vdechnutím cizího tělesa nebo s pneumotoraxem, kdy se do plic dostane vzduch například po úrazu. Varujícím příznakem je rychlý nástup dušnosti i v úplném klidu, ten může značit plicní embolii.

Odborná spolupráce: docent MUDr. Milan Sova, PhD., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici Brno

Reklama

Související témata: