Bolí vás čelist? Příčina může být úplně jinde, než byste čekali. Co dělat, když vám zubař nepomůže

Za bolestmi v oblasti čelistí stojí nejčastěji vady skusu nebo porucha zvaná bruxismus, což je nevědomé zatínání nebo skřípání zubů, které se objevuje zejména během nočního spánku. Může se ovšem stát, že zubař nedokáže odhalit jednoznačnou příčinu obtíží. Co dělat dál? Zaměřte se na pohybový aparát. Právě ten totiž někdy ukáže zajímavé souvislosti, které by vás ve spojení s čelistmi možná vůbec nenapadly.

Čelistní klouby má člověk dva a oba pracují současně. Umožňují otevírání a zavírání úst, mluvení, polykání, kousání a žvýkání potravy a pohyb dolní čelisti dopředu, dozadu a do stran. Jejich fungování závisí na souhře kloubních struktur, žvýkacích svalů a nervového systému.

Tento kloub ale není izolovanou částí organismu a ovlivňovat ho může například postavení hlavy a krku, krční páteř, způsob dýchání, dlouhodobé svalové napětí šíje či ramen a celkové držení těla.

Jak už bylo řečeno, při bolesti čelisti je nutné nejprve vyloučit stomatologické příčiny, například zánět zubu nebo změny skusu. „Pokud se obtíže opakují, bolest doprovází napětí krku a ramen nebo se stav nezlepšuje ani po ošetření zubů, je vhodné zhodnotit funkci pohybového systému,“ potvrzuje fyzioterapeutka Lenka Vojtovič z Centra fyzioterapie Kinisi.

Při vyšetření se sleduje nejen pohyb čelisti, napětí žvýkacích svalů a případné odchylky při otevírání úst, ale také krční páteř, dechový stereotyp, stabilita trupu a držení těla. Cílem není hledat jednu univerzální příčinu, ale zjistit, které faktory mohou u konkrétního člověka způsobovat neustupující přetížení čelisti.

Častým nálezem u lidí s bolestmi čelistí bývá předsunuté držení hlavy a zvýšené svalové napětí krku a šíje. Ano, hádáte správně, viníkem bolavých čelistí je mnohdy každodenní práce na počítači nebo sledování displeje telefonu, kdy člověk nevědomky předsouvá hlavu nepřirozeně před osu trupu, čímž zatěžuje svaly, které ji musí udržet. Dlouhotrvající přetěžování pak může vést nejen k bolestem hlavy, ale také k tlaku v oblasti obličeje a zvýšenému napětí žvýkacích svalů.

Významnou roli může hrát i dýchání. Lidé, kteří dýchají převážně ústy nebo nadměrně zapojují horní část hrudníku, přetěžují pomocné dýchací svaly v oblasti krku a ramen a následné zvýšené svalové napětí se může promítat do okolí čelistního kloubu.

K únavě čelisti a napětí ve tvářích může vést i nevědomé zatínání zubů, ke kterému se někteří lidé uchylují, když jsou ve stresu, potřebují se soustředit nebo prožívají náročnou situaci.

Když nepomůže návštěva stomatologie či ortodoncie, můžete se s přetrvávajícími obtížemi obrátit na praktického lékaře, který vás v případě potřeby odešle za specialistou ORL, neurologem nebo odborníkem na rehabilitaci.

Vhodná je také fyzioterapie. „Nenahrazuje stomatologické nebo ortodontické vyšetření, ale může je vhodně doplňovat. Někdy ukáže, že pacient řeší několik obtíží současně: sevřenou čelist, přetíženou šíji, bolesti hlavy a povrchní dýchání. Jednotlivé projevy proto neposuzujeme odděleně. Naučíme ho vnímat polohu hlavy, uvolnit zbytečné napětí a znovu koordinovat dech s pohybem,“ vysvětluje Lenka Vojtovič.

Konečně pomoc! Gynekologická fyzioterapie uleví „tajným“ potížím, o kterých se moc nemluví