Normální větry nesmrdí. Viníkem zápachu může být nejen jídlo, ale i psychika nebo zdravotní problém

Tvorba plynů, stejně jako jejich uvolňování a vypouštění, je zcela přirozený tělesný projev a nevyhne se nikomu. Většina lidí má ve střevech neustále kolem litru plynu a ten se dřív nebo později dostane ven. Jde tedy o normální proces a provází každého zdravého člověka. I tak se z něj ale dají „vycítit“ i případné potíže.

Plyny vznikají ve střevech během trávení v důsledku rozkladu potravy. Možná máte pocit či zkušenost, že muži uvolňují větry častěji než ženy, ale není to pravda: frekvence i odér jsou dány především stravou a s pohlavím nesouvisejí.

Pšouky se nejčastěji skládají z dusíku, vodíku, oxidu uhličitého, kyslíku, metanu a sirovodíku – a právě posledně zmíněný plyn je zásadní zapáchající složka. Za běžné či normální se počítá kolem 15 vypuštění střevních plynů denně, většinou unikají během spánku, aniž byste o tom věděli.

Co tento přirozený stav ovlivňuje? Především jídelníček. Některé potraviny jsou schopné nadýmat, tedy tvořit víc plynů než jiné: především luštěniny, zelenina a třeba i vejce. Větší množství plynů si způsobíte i žvýkáním žvýkačky nebo pitím brčkem – spolykáte tak víc vzduchu. Zásadní je také naučit se správně zapíjet jídlo!

U nás jsou větry citlivé téma a na veřejnost se s ním moc nechodí. Ale například pro jihoamerický kmen Yanomami je pšouk obdobou pozdravu a v Číně jsou zase profesionální čichači, kteří jsou schopni ze zápachu střevních plynů určit, zda netrpíte nějakou chorobou.

Ve valné většině však větry nijak nezapáchají. O nepříjemný odér se mohou postarat některé potraviny, ale třeba i léky nebo nemoc. Prozradit se tak mohou problémy se střevní mikroflórou, což se projeví i bolestí břicha, zácpou či průjmem a pocitem těžkosti v žaludku. Může to být důsledek nedostatečné konzumace vlákniny, špatného pitného režimu a hojného pití sycených nápojů. Opravdu nevábný zápach často způsobují nápoje či potraviny s umělými sladidly.

Co dalšího má vliv na množství a zápach plynů? Poruchy vyprazdňování spojené s nadýmáním a bolestmi břicha jsou jedním z příznaků syndromu dráždivého tračníku. Na vině může být i intolerance laktózy nebo celiakie, zánět střev či Crohnova choroba a může to být i známka rakoviny střev. Na vině bývá též pomalejší trávení způsobené problémy se slinivkou nebo játry. A někdy jde i o důsledek psychické nepohody, většinou velkého stresu.

Zdá se vám, že větry nezvykle páchnou? Rozhodně není nutné ihned myslet na nějakou nemoc. Stačí se zamyslet, co jste měli předešlých pár dní na talíři. Zápach sirovodíku může způsobit konzumace brokolice, kapusty či hroznového vína, některá střeva tak reagují na sušené ovoce, ořechy nebo některé druhy sýrů. Pěkně „štiplavého“ odéru se mohou dočkat také milovníci pálivého a hodně kořeněného jídla. Nepříjemný pach může trápit i ty, kdo užívají některé léky: často se to stává u přípravků s obsahem železa a prášků na cukrovku a na snížení hmotnosti.

Co byste mohli udělat, aby z vašich střev nevycházelo nic, co bude vás i okolí obtěžovat zápachem? Klíčem je vyvážená strava s dostatkem vlákniny a probiotických kultur. Střevům svědčí pohyb, přiměřené množství vhodných tekutin a pomohou též bylinky proti nadýmání.

Někteří lidé dobře vědí, které potraviny jim v tomto směru nesvědčí, ale nedokážou se jich vzdát (navíc se často jedná o prospěšné součásti jídelníčku). Pak je zapotřebí jejich konzumaci načasovat, aby následky dorazily ve chvíli, kdy to bude „společensky únosné“. Třeba to již o sobě víte, nebo to zkuste vypozorovat. V tom je bohužel každý člověk unikát a jeho trávení je jinak rychlé.

Nejlepší lék na nadýmání? Jíst pomalu a pořádně kousat!