Spěch jako tichý zabiják aneb Proč byste měli zpomalit dřív, než vás zastaví tělo

Víte, že 23. duben je Národní den bez spěchu? Cílem této osvětové iniciativy, jejímž autorem je Česká asociace pojišťoven, je motivovat veřejnost k zamyšlení nad nebezpečími, která přináší zbytečný spěch za volantem. Spěch ale neubližuje jen na silnicích, často je vytrvalým společníkem i v běžném životě.

Máte pocit, že často (nebo dokonce stále) fungujete v režimu „hned, rychleji a ještě víc“? Pak je dobré si uvědomit, že spěch a dlouhodobý stres dopadají na vaše fyzické i psychické zdraví mnohem víc, než si připouštíte, a hrozí vám tak závažné problémy – od oslabené imunity a častější nemocnosti přes bolesti hlavy až po úzkostné poruchy. Proto je dobré začít brát vážně signály svého těla, kterými si říká o pauzu.

Krátkodobý stres je pro tělo přirozený a vlastně i užitečný: funguje totiž jako obranný mechanismus, který pomáhá lépe zvládnout náročné situace nebo úkoly. Zrychlí se srdeční tep, vyplaví se hormony adrenalin a kortizol, zvýší se schopnost soustředění i reakce těla. Díky tomu pak dokážete podat lepší pracovní či sportovní výkon nebo se rychleji rozhodovat. Problém ale nastává ve chvíli, kdy v tomto režimu zůstáváte dlouhodobě.

„Když je tělo neustále ve stresu, drží zvýšenou hladinu stresových hormonů a nemá prostor vrátit se do rovnováhy. Zvenku to může působit, že všechno zvládáte, ale postupně se začne zhoršovat spánek, roste vnitřní napětí, klesá schopnost soustředění a objevuje se únava, která už nejde jednoduše dospat. Jinými slovy: to, co krátkodobě pomáhá, se při dlouhodobém přetížení začíná obracet proti vám,“ říká genetička Barbora Procházková, vedoucí genetického výzkumu společnosti Chromozoom.

Když je vaše životní nebo pracovní tempo již „za hranou“, začne vám tuto skutečnost organismus naznačovat poměrně brzy. Problém ovšem je, že první varovné signály bere mnoho lidí na lehkou váhu.

Typicky se zhorší spánek, člověk se budí v noci nebo ráno vstává neodpočatý, i když spal dost. „Přidává se celodenní únava, hůře se soustředíte, jste věčně podráždění nebo cítíte narůstající úzkost. Někdy se mohou objevovat i chutě na sladké nebo kofein, protože tělo hledá rychlou energii. Časté jsou i fyzické projevy, jako je napětí ve svalech, bolesti hlavy nebo zhoršená imunita, takže jste častěji nachlazení či nemocní,“ popisuje Barbora Procházková.

Pokud vyčerpání ignorujete a fungujete i nadále „na doraz“, riskujete zdravotní problémy. Chronický stres je jeden z hlavních faktorů podílejících se na vzniku deprese nebo syndromu vyhoření, dále se rozjíždí zánět v organismu, rozlaďuje se hormonální systém a zhoršuje obranyschopnost. Přidávají se trávicí potíže nebo problémy s tělesnou hmotností.

„Na psychické úrovni se to může projevit ztrátou motivace, celkovým vyčerpáním, úzkostmi nebo pocitem, že už vás vůbec nic netěší. Není to většinou náhlý zlom, ale spíše postupné zhoršování, které se nabaluje,“ uvádí Barbora Procházková.

Neustálý stres postupně vyčerpává nervový systém a mění i fungování mozku, například v oblasti regulace emocí, zároveň má vliv i na fyzické zdraví – dlouhodobě zvýšený stresový hormon kortizol a napětí v těle zvyšují krevní tlak, zatěžují kardiovaskulární systém a mohou přispívat k rozvoji srdečních onemocnění.

Je toho na vás moc? Přetížení není slabost! Uleví vám pláč, dech, pohyb i psaní deníku