Svědění kůže, zvonění v uších i mozková mlha. Takhle tělo volá o pomoc při stresu

Krátkodobý stres je přirozenou součástí života, jeho úkolem je pomoci nám zvládat náročné situace. Pokud však trvá dlouho, může negativně ovlivňovat téměř všechny orgány v těle, od mozku přes střeva až po pokožku.

Máte problém soustředit se, zapomínáte běžná slova nebo se nemůžete rozhodnout? Takzvaná mozková mlha bývá častým průvodním jevem chronického přetížení.

Dlouhodobě zvýšená hladina stresových hormonů ovlivňuje zejména hipokampus a prefrontální kůru, což jsou oblasti mozku zodpovědné za paměť, pozornost a rozhodování. Pod vlivem stresu pro vás může být náročnější jasně přemýšlet, plánovat, ale i regulovat emoce.

Stalo se vám někdy během náročného období, že vás začala svědit pokožka, přestože vás netrápila žádná viditelná vyrážka? Může být na vině samotný stres, neboť podporuje uvolňování látek, které zvyšují citlivost nervových zakončení v kůži. Přehled publikovaný v časopise Nature Reviews Immunology popisuje úzké propojení nervového systému, imunity a kůže, které vysvětluje, proč psychická zátěž může vyvolávat svědění.

Zhoršovat může i některá kožní onemocnění. „Na vině může být stres, vyčerpání, dramatická hádka, úlek a podobně. Pro zdárné léčení je pak velmi důležité, aby se zjistilo, co projevům ekzému předcházelo a aby se pracovalo i s psychickou stránkou nemocného,“ vysvětluje dermatoložka Květa Gazdíková.

>>> Extrémní svědění, rychlé šíření: Jak poznat, že si dítě přineslo domů svrab?

Rozbolí vás před důležitou schůzkou břicho nebo musíte několikrát na toaletu? Není to náhoda. Trávicí trakt obsahuje rozsáhlou síť nervových buněk, právě proto stres velmi rychle ovlivňuje trávení.

Střeva a mozek jsou spolu velmi úzce propojené. „Není náhoda, že většina pacientů s úzkostí nebo depresí má také abnormální funkci gastrointestinálního traktu,“ vysvětluje gastroenterolog Emeran Mayer ve své knize Druhý mozek.

Ve stresu můžete nevědomky zatínat čelist nebo skřípat zuby, zejména v noci. Následkem mohou být bolesti hlavy, zvýšená citlivost zubů, napětí šíje nebo přetížení čelistního kloubu. Zubaři proto doporučují při opakovaných obtížích zaměřit se nejen na chrup, ale i na zvládání stresu.

U některých lidí se při dlouhodobém stresu zhoršuje tinnitus, tedy pískání nebo zvonění v uších. Přesný mechanismus není zcela jasný, odborníci se ale domnívají, že stres zvyšuje citlivost mozku na zvukové podněty a může způsobit, že pod vlivem duševní nepohody tinnitus vlastně jen intenzivněji vnímáte.

Pokud se některé z těchto potíží objevují jen občas během náročného období, mohou být přirozenou reakcí organismu. Přetrvávají-li dlouhodobě nebo se zhoršují, je vhodné poradit se s lékařem a hledat jejich skutečnou příčinu. Péče o psychiku totiž není jen otázkou duševní pohody, může být důležitou součástí péče o celé tělo. Moderní medicína totiž stále častěji zdůrazňuje, že psychika a tělo tvoří jeden celek.

Posttraumatická stresová porucha: Vážný problém, který ničí celou rodinu. Trpí i svědkové událostí!