Zhubněte aneb 5 způsobů, jak jíst a netloustnout!

Možná je to částečně pozůstatek z dětství, kdy rodiče motivovali děti ke snědení všeho, co dostaly na talíř příslibem, že kdo na něm bude mít první vymeteno, může se pyšnit titulem král/královna.

Vliv má samozřejmě i pracovní tempo a moderní technologie, které nás nenechají ani chvilku na pokoji. Vypadá to, jako by lidé už neuměli jíst pomalu. Jenže to je špatně, hrozí problémy s trávením i obezita.

„První fáze trávení probíhá už v ústech pomocí slin, takže čím více potravu rozkousáte a promícháte se slinami, tím lépe bude připravena na další trávení,“ upozorňuje výživový poradce František Blahoš. V případě hltání nemají sliny v ústech dostatek času, aby jídlo natrávily. O to větší námahu to potom stojí žaludek. S jídlem se při hltání navíc dostává do trávicí soustavy i větší množství vzduchu, které může způsobovat pocity těžkého žaludku a nadýmání.

Dalším problémem je, že žaludek nestihne sdělit mozku, že je sytý. „Možná z vlastní zkušenosti znáte, že pokud stravu hltáte, často toho sníte víc. Jednoduše řečeno, informace o tom, že už jste nasyceni, se nestihla včas přenést do mozku,“ vysvětluje nutriční terapeutka Eva Hvorecká. Hormon hladu ghrelin se totiž tvoří v žaludku a jeho produkce se během jídla postupně snižuje.

Studie realizovaná na téměř 60 000 lidech s cukrovkou, která byla zveřejněná v odborném časopise BMJ, napovídá, že může skutečně existovat spojitost mezi hltáním a obezitou. 45 procent účastníků, kteří jedli velmi rychle, bylo zároveň i obézních. Ve skupině pomalých jedlíků trpělo obezitou jen 21 procent. A jak tedy docílit pomalého jedení, když jste zvyklí do sebe jídlo naházet závratnou rychlostí?

Začátečníkům v pomalém jedení může pomoci, když si nad sebou vytvoří dohled. Zkuste si nařídit kuchyňský budík nebo odpočet na telefonu s tím, že prostě budete jíst minimálně tak dlouho, dokud nezazvoní. Čas můžete navyšovat postupně. Pokud jste teď s jídlem hotoví za pět minut, dejte si nejprve jako cíl sedm, potom osm a postupně se dopracujete třeba k patnácti minutám.

Dále je důležité vyhradit si doma i v práci místo na jídlo. Musí to být někde, kde se budete cítit příjemně. Samozřejmě by to nemělo být před televizí, u počítače nebo s telefonem v ruce. Těch pár minut si snad můžete dovolit nebýt na příjmu. Snažte se soustředit jen na pokrm před vámi. Vnímejte jeho barvy, chuť, vůni a každé sousto nerušeně a důkladně rozžvýkejte.

Doma věnujte péči také prostírání, a to i v případě, že budete jíst sami a nejde o žádnou zvláštní událost. Klidně vyndejte sváteční talíře, příbory, zapalte si svíčku a na talíř si jídlo naaranžujte tak, aby vypadalo co nejlákavěji. Když už jste si s tím tak pohráli, byla by přece škoda ho zhltnout během pár okamžiků.

Nedávejte sousta do úst dříve, než rozkousáte a polknete jídlo, které už v nich máte. Po každém třetím soustu zkuste na chvilku odložit příbor. Mezi sousty se také můžete zhluboka nadechnout a vydechnout, až poté pokračovat.

S pomalým jedením může pomoci i malý příbor, který vám umožní krájet a vkládat do úst menší kousky potravy. Stejný efekt budou mít i čínské hůlky, nebo když místo příboru použijete kávovou lžičku.

Jde o zcela banální poučku, ale její význam je důležitý. Prevencí bezmyšlenkovitého hltání je také to, že budete jíst v pravidelných intervalech a nenecháte vaše tělo dojít do stadia vlčího hladu. Po celém dni hladovění totiž hrozí, že večer bez mrknutí oka vybílíte ledničku.

Vychutnáváte si jídlo, nebo ve vás zmizí rychlostí světla?