Hlavní obsah

7 zvláštních příznaků, které odhalí alzheimera

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Foto: fizkes, Shutterstock.com

S vráskami bojujete drahým krémem, kvůli vadnoucím svalům posilujete a zahálet by neměl ani váš mozek. Demence sice nepřepadne každého, je ale důležité rozpoznat ji včas a zkusit její dopady zpomalit.

Článek

Mozkové buňky během života postupně ubývají a chřadne nejen vaše paměť, ale i schopnost se vyjadřovat a soustředit. Mozek stárne stejně jako zbytek těla.

K degenerativním změnám v mozku, které mohou skončit obávanou demencí, dochází u celé řady nemocí: Huntingtonovy nemoci, Creutzfeldtovy–Jakobovy choroby nebo Parkinsonovy nemoci. Nejčastější příčinou demence je ale Alzheimerova choroba, a to až v šedesáti procentech případů.

Jaké jsou časté příznaky přicházející Alzheimera?

1. Horší rozhodování a nutkavé chování

Jak bylo řečen, alzheimer je nejčastější příčinou demence. Při něm se postupně snižují především tzv. kognitivní funkce, tedy paměť, myšlení a úsudek. Pokud vám náhle dělá problém se rozhodovat, zaměňujete slova nebo býváte dezorientovaní, je na čase objednat se k lékaři. Zejména pokud jste žena.

„Tato nemoc častěji postihuje ženy než muže, a to téměř ve dvou třetinách případů,” říká specialistka na geriatrii MUDr. Ivana Doleželová a dodává: „Krizovým obdobím je jednoznačně přechod do důchodu, kdy se zcela mění denní režim a objem nároků na činnost mozku se rapidně snižuje.”

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Alzheimer se častěji objeví u žen, lidí vzdělaných a s vyšším IQFoto: fizkes, Shutterstock.com

2. Problémy s řečí

Komu se kdy nestalo, že ze sebe nemohl vymáčknout jediné slovo. Jenže v případě alzheimera nejde o „hlavu děravou“, ale vážnou poruchu. Pacienti totiž zapomínají mnohem více, slova za sebe nelogicky zaměňují a kladou do vět naprosto bez smyslu.

3. Nepochopitelné chování

Změny osobnosti provází většinu neurodegenerativních poruch. Obvyklé jsou záchvaty hněvu, sebelítosti a pláče. Člověka postihuje paranoia a úzkostné stavy, upadá do apatie. U Alzheimerovy choroby se ale může objevit i opačný extrém jako hyperaktivita, přehnaný smích, prozpěvování.

Foto: michaelheim, Shutterstock.com

Jedním z příznaků je i zmatenost a změna chování Foto: michaelheim, Shutterstock.com

4. Drzost a nezdravá lehkomyslnost

Pokud vás s přechodem padesátky přestaly bavit zájmy nebo jste apatičtí k pracovním povinnostem, mohlo by jít také o první z projevů demence. Dále pak lidé často zanedbávají hygienu, mizí vkus v oblékání, nemocní s alzheimerem mají ale potíž se vhodně obléknout i s ohledem na počasí. Dochází ke ztrátě sebekontroly, mizí společenský takt, roste sebestřednost.

5. Bludy a halucinace

Lidé s demencí postupně přestávají rozumět světu, ve kterém žijí, mají pocit, že všude na ně číhají nástrahy a jejich blízcí na ně útočí. Trpí halucinacemi, které jen těžko oddělují od reality, bludy v nich vyvolávají strach a s pocitem, že se jen brání, mohou být k druhým agresivní.

6. Sběratelské mánie

Zatímco letité koníčky mizí, objevují se nové zvyky a nutkavé návyky. Obtěžující může být potřeba hromadit věci, pacienti mají své domovy doslova zavalené výhodně koupeným akčním zbožím, zásobami potravin, ale i starými novinami nebo odpadem. Nutkavost se ale může projevovat i v potřebě neustále něčím zaměstnávat ruce, pacienti tak často ničí a rozmontovávají věci. Zlozvyk se ale může projevit i chorobnou žravostí i bez pocitu hladu nebo nesmyslnými úkony.

Foto: Orawan Pattarawimonchai, Shutterstock.com

Lidé s demencí nejsou schopni triviálních úkonů a jsou nakonec odkázáni na pomoc druhých nebo specializovaných center Foto: Orawan Pattarawimonchai, Shutterstock.com

7. Mizející čich

Odborníci překvapivě stále častěji spoléhají také na čich. U Alzheimerovy choroby dochází k jeho oslabení ještě dříve než k jiným příznakům. Včasné podchycení nemoci může postup demence zbrzdit správnou terapií a úpravou životního stylu.

Demence bohužel stále není léčitelná, i proto je třeba věnovat pozornost jakýmkoli zásadním změnám ve vašem chování a osobnosti, a to nikoli až po šedesátce. „V detekci časných fází nemoci by pomohlo, kdyby na ni praktičtí lékaři mysleli při prohlídkách svých pacientů, kteří překročili 50 let,“ doporučuje profesor Jech.

Reklama