Demence prý potká každého aneb Nejčastější mýty o zdraví mozku, které vás nemusejí děsit

Zdraví a vitalita mozku jsou neustále zkoumány řadou různých odborníků. Ačkoliv se stále neví všechno, o některých tvrzeních už badatelé mohou s jistotou říci, že neplatí. S oslovenými lékařkami jsme probraly nejčastější mýty, které se zdravím mozku často spojují. O co se jedná?

Paměť zlepšovat lze. „Nejvěrnějším příkladem jsou lidé ve vysokém věku, kteří žádnou demenci nemají,“ potvrzuje docentka Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra v Praze. Někdo sice má k demenci vyšší dispozice, to ale nic nemění na faktu, že správnou péčí o mozek se dá hodně zachránit.

Pro jeho fungování je důležitá fyzická i duševní aktivita nebo pobyt v přírodě a ve společnosti.  Zafunguje také nový koníček, třeba hra na hudební nástroj nebo učení novému jazyku. Dále se vyplácí cvičení posilující koncentraci, jako je luštění křížovek a sudoku, hraní karet nebo kognitivní trénink na počítači.

Drahé doplňky stravy, účinné bylinky ani zdravé koření nemohou nahradit pohyb a vyváženou stravu. Zatímco seriózní výzkumy jejich účinnost jednoznačně nepotvrzují, bylo dokázáno, že například středomořský jídelníček plný živin z ryb, zeleniny, ovoce a celozrnných výrobků oddaluje poruchy poznávacích funkcí a podporuje dlouhověkost.

Je prokázáno, že mozek potřebuje minimálně šest, lépe sedm hodin na to, aby mohl zpracovat, co jste během dne prožili. „Krátká doba spánku je spojena s řadou somatických i psychických onemocnění, například souvisí s poruchou paměti a regulací emocí,“ potvrzuje neuroložka Jitka Bušková zabývající se v NÚDZ spánkovou medicínou. Během spaní dochází k odstraňování toxických proteinů hromadících se v něm za bdělého stavu, a proto  nedostatek spánku zvyšuje riziko alzheimera.

Stárnutí je největší rizikový faktor demence, samo o sobě ale její nástup nezpůsobuje. Přibývá důkazů, že aktivita, zdravá strava a společenské kontakty mohou zhoršování poznávacích funkcí snížit či oddálit. Naopak třeba nadužívání alkoholu, osamělost, fyzická nečinnost a špatně kompenzovaný vysoký krevní tlak či cukrovka mohou riziko demence zvednout až o 40 %!

Významnou roli může hrát také kognitivní rezerva, tedy posílená schopnost mozku pracovat správně i při poškození. Čím vyšší je, tím víc pomáhá zmírňovat projevy stárnutí. A to je nejspíš důvod, proč lidé s vyšším vzděláním méně často trpí demencí. Jiná je situace přímo u alzheimera – často trápí vysokoškolsky vzdělané ženy. Může za tím být nadměrný stres a nedostatečný odpočinek pro mozek.

Výsledky různých bádání opakovaně potvrzují, že k demenci jsou obecně náchylnější lidé s nižším vzděláním, kteří mozek pravidelně nezaměstnávají, s vysokým krevním tlakem a cukrovkou a v případě Alzheimerovy demence rozhoduje také pohlaví – postihuje výrazně častěji ženy. Nejspíš je to proto, že průměrně žijí déle než muži a více podléhají stresu a depresím, tedy faktorům, s nimiž pravděpodobnost poškození mozku stoupá.

Brzké signály demence: Čeho si všímat?