Článek
V případě frontotemporální demence dochází k atrofii mozku, to v podstatě znamená, že se zmenšuje a jeho funkce selhávají. Jde o druhé nejčastější degenerativní onemocnění mozku po Alzheimerově chorobě. S tou se také často zaměňuje, protože mnohé projevy jsou stejné. Zdaleka ale ne všechny.
Nemoc byla poprvé popsána na pražské lékařské fakultě již koncem devatenáctého století psychiatrem Arnoldem Pickem, odtud její druhý název Pickova choroba.
Příznaky frontotemporální demence
Porucha zasahuje zejména přední část mozku, která je zodpovědná za chování, mluvení a motoriku. Častým projevem je proto afázie, čili porucha řeči projevující se neschopností vytvořit smysluplné sdělení.
Nemocní mívají potíže se zapomínáním, mají změny nálad až deprese. Paměť a myšlení ale mohou být dlouho nezměněné. Zákeřné na nemoci je, že má společensky velmi závažné projevy, které nemocný vůbec neovládá a ani neví, jaké mají dopady a nemá proto potřebu je měnit.
Někdy lékaři mluví o tom, že jsou jako bez zábran nebo „odbrzdění“. Je to ale čistě důsledek poruch na mozku. Jak vysvětluje odborný web www.alzheimer.cz, v první fázi tak dokonce může vzniknout podezření, že jde o psychiatrickou poruchu. Typické je, že se změní jídelní zvyklosti, mohou pít nadměrně alkohol, přestat se mýt a vhodně oblékat. To pak vede ke společenským faux pas.
Typické je také zdánlivě nevhodné chování s prvky agresivity či sexuálně nevhodného jednání. Projevuje se nedostatek empatie. Okolí si dokonce často myslí, že člověk se takto chová naschvál, přitom jedinec své chování nemůže ovlivnit. Signálem, že není něco v pořádku, je to, že takové rysy chování člověk nikdy předtím neměl.
Někteří nemocní mají potřebu rituálů, jako je například chození pořád stejnou trasou. Objevuje se i obsedantní chování v podobě přepočítávání věcí, mohou opakovat různá gesta, poklepávat prsty.
Projevy frontotemporální demence
Poruchy emocí
smutek | změny emocionality, někdy až agresivita | nepřiměřená dobrá nálada
Ztráta sebekontroly
nezdravá konzumace alkoholu | upovídanost a neschopnost kontrolovat své jednání | změny v jídelních zvyklostech (někdy nemocní chtějí jíst nejedlé předměty) | netaktní jednání vůči jiným | nepřiměřené reakce (roztržitost, popudlivost)
Zanedbávání péče o sebe
špatná osobní hygiena | ztráta vkusu a nedbalé oblékání
Sebestředné chování
nemocní se soustředí jen na sebe | nedostatek empatie
Emoční poruchy
změny nálad až agresivita | smutek, ale také extrémní rozjařenost | náhlé a nepředvídatelné změny nálady
Kdy se frontotemporální demence projevuje
Nemoc se vyvíjí obvykle již před 50. rokem života. Je to nečekaně brzy a proto není určení diagnózy vždy snadné. K určení se používají speciální testy zvané Frontotemporal Behavioural Scale. Podle odborníků se již po 40. roce života může objevovat zvýšená únava, člověk ztrácí schopnost abstraktního myšlení a morální zábrany.
Léčba frontotemporální demence
Špatnou zprávou je, jak uvádí Národní informační zdravotní portál, že pro léčbu frontotemporální demence nejsou v současné době schváleny žádné léky. Poruchy chování, které se u tohoto onemocnění často vyskytují, lze léčit pomocí antidepresiv nebo antipsychotik.
V případě nezvladatelných projevů se podávají léky na uklidnění. Pro pečující jde o velmi náročnou situaci, při které hrozí syndrom vyhoření. Pokud to nezvládají, je potřeba hospitalizace nemocného na psychiatrii.
Odborný článek v časopise Česko–slovenská neurologie zmiňuje i jeden pozitivní dopad nemoci, a to, že změněná funkce mozku může usnadnit uměleckou tvořivost. Jsou popsány případ pacientů, u kterých časná stádia nemoci vedla ke výrazné výtvarné kreativitě.
Frontotemporální demence
- Popis: Degenerativní onemocnění mozku projevující se zejména změnou chování. Druhá nejčastější po Alzheimerově nemoci.
- Příznaky: Afázie, poruchy emocí, ztráta sebekontroly, zanedbávání péče o sebe, sebestředné chování, obsedantní chování, deprese, paměť je relativně zachována.
- Vyšetření: K vyšetření se používají zvláštní testy pro toto onemocnění. Ty zjišťují typické příznaky v chování i emoční oblasti.
- Inkubační doba: Nemoc se vyvíjí postupně, obvykle kolem 50. roku života, tedy dříve než u Alzheimerovi nemoci, se kterou se přesto potíže zaměňují.
- Léčba: Nemoc nelze vyléčit, jejich průběh jde je zpomalit.
- Smrtnost: Průměrný věk dožití je asi 6 let.
- Prevence: Nemoci nelze předcházet.