Článek
Potíže s porozuměním řeči a často i s vyjadřováním jsou prvním a hlavním znakem afázie, nemoci, která bývá obvykle způsobena postižením levé části mozku. Lidé s afázií, mezi něž patří i dnes již bývalý herec Bruce Willis, mívají potíže ve čtyřech hlavních oblastech komunikace. Jde o čtení, naslouchání, mluvení nebo psaní.
Příznaky afázie
U afázie je vždy zasaženo porozumění řeči. „Dále mají lidé problémy s vybavováním pojmů, které se běžně užívají,“ popisuje klinický logoped Jan Dezort. Nemocní také mohou používat nesprávná slova, špatně je skládat či při jejich vyslovování chybovat. „Příznaky se mohou objevovat v širokém rozsahu, od zaměňování několika málo slov až po úplnou neschopnost se dorozumět,“ říká Jan Dezort.
Proč nemoc vzniká
Na vině je poškození mozkových center odpovědných za porozumění a produkci jazyka. Mezi běžné příčiny takového postižení patří mrtvice, která je také nejčastější příčinou afázie, dále těžké poranění hlavy, nádor na mozku nebo neurologická onemocnění ovlivňující vitalitu mozku a nervového systému (demence, Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba a další podobné).
Komu hrozí afázie
Afázie může postihnout všechny věkové kategorie, většinou se ale objevuje po pětašedesátce, kdy se může začít projevovat opotřebení centrálního nervového systému vzniklé věkem. Senioři jsou také náchylnější k cévním mozkovým příhodám. „U mladších jsou nejčastější příčinou úrazy, u starších hlavně cévní mozkové příhody či neurodegenerativní onemocnění,“ upřesňuje Ludmila Mazylkinová, vedoucí lékařka z Moje Ambulance.
Afázie donutila skončit s herectvím i akčního hrdinu Bruce WilliseFoto: PAN Photo Agency, Shutterstock.com
Jaké komplikace hrozí
Společně s afázií se mohou dostavit i potíže se zrakem, problémy s pohyblivostí, pamětí či myšlením nebo slabost končetin. Všechno to má totiž na starosti levá polovina mozku. Smutné také je, že ačkoliv nemoc ovlivňuje schopnost člověka komunikovat, nezasahuje jeho inteligenci, proto si nemocní často vše, co se jim děje, bolestně uvědomují, což vede k pocitům izolace, frustraci, úzkostem i depresím.
Jak probíhá diagnostika afázie
Diagnostika probíhá obvykle na základě testu provedeného neurologem, psychiatrem, případně praktickým lékařem. Test zahrnuje jednoduchá cvičení spočívající třeba v tom, že je osoba požádána, aby pojmenovala předměty, které vidí v místnosti, opakovala slova a věty nebo něco přečetla či napsala. Cílem je prověřit schopnosti rozumět základní řeči a gramatice, vyjadřovat slova, fráze a věty, vést konverzaci nebo pochopit vtip a číst a psát písmena, slova a věty. K posouzení poškození mozku lze použít zobrazovací techniky CT (počítačová tomografie) nebo MRI (magnetická rezonance).
Jak vypadá léčba
Hlavní léčebnou metodou je klinická logopedie, která má napomoci alespoň částečné obnově komunikačních schopností. V závislosti na potřebách a možnostech můžete logopedickou a jazykovou terapii absolvovat individuálně nebo skupinově. Úspěšnost léčby se liší od člověka k člověku, většina lidí s afázií se uzdraví jen do určité míry, někteří se ale zotaví zcela. Šance na uzdravení jsou lepší u jednorázové události typu mrtvice, horší u postupujících neurologických onemocnění typu Parkinsonovy choroby.
„Klíčovým obdobím pro úspěšnost terapie jsou první dva měsíce od vzniku afázie. Je důležité počátek nemoci nepodcenit. Průměrná terapie trvá šest měsíců, u těžšího postižení afázií může trvat roky,“ informuje Ludmila Mazylkinová.
Afázie
- Popis – Nemoc způsobující potíže s porozuměním řeči i s vyjadřováním.
- Příčina – Postižení levé části mozku vlivem cévní mozkové příhody nebo neurodegenerativní choroby typu Alzheimera či Parkinsona.
- Příznaky – Problém s porozuměním řeči, vybavováním pojmů, užíváním nesprávných slov a tónů při jejich vyslovování.
- Léčba – Klinická logopedie, psychoterapie.
- Prevence – V podstatě stejná jako u cévní mozkové příhody a neurodegenerativních onemocnění, tedy zdravá strava, dostatek pohybu a spánku.
