5 výhod, jimiž vás překvapí chladné počasí

Nižší teploty podporují jasnější mysl. Studie, která byla roku 2017 provedena na Stanfordské univerzitě potvrdila, že poznávací funkce mozku, jako je rozhodování, plánování, paměť nebo i rozpoznávání, lépe pracují v chladu. A podle dalších výzkumů nechávají lidé řešení vážných záležitostí právě na zimu.

Obojí má svůj důvod: mozek pro svůj provoz potřebuje glukózu a té tělo více spotřebovává v létě, aby udrželo optimální tělesnou teplotu. Méně potom zbývá na myšlení, uvažování a vzpomínání. Jen si vzpomeňte, jak špatně se vám pracuje v nevětraném přetopeném pokoji a jak se vám uleví, když pořádně vyvětráte a teplota v místnosti klesne. S venkovními teplotami je to v podstatě stejné. Čím dalším chladné počasí prospívá?

Optimální tělesná teplota se pohybuje mezi 36 a 37 °C. Když teplota prostředí, v němž se nacházíte, klesne, ovlivňuje to i teplotu těla, a to pak musí pořádně zapracovat na tom, aby svou vnitřní teplotu udrželo. Na to spotřebuje značné množství energie, což znamená, že pracuje na plné obrátky a zvyšuje rychlost metabolismu – spálíte tedy více kilokalorií. A to je jeden z důvodů, proč je zimní venkovní sportování tak výhodné – rychleji zhubnete!

Běh, chůze, kolo nebo lyže či běžky – aktivity provozované v chladném počasí posilují srdce, protože jej nutí pumpovat více okysličené krve, aby kompenzovalo aktivitu a aby zajistilo optimální teplotu těla a snížilo riziko poklesu tělesné teploty. Pokud ovšem trpíte na potíže se srdcem, měli byste být při zimním sportování opatrní, protože to, co zdravé srdce posiluje, může to nemocné zvýšeně zatěžovat a oslabovat.

Které chyby dokáží po čtyřicítce vyřadit srdce z provozu?

Podzimní a zimní sezona je typická četnými nachlazeními, chřipkami a letos i nemocí covid-19. Častý pobyt na chladném čerstvém vzduchu ale tělo otužuje a posiluje jeho přirozenou obranyschopnost.

Otužování je v podstatě zvyšování odolnosti chladem. Studie prokázaly, že lidský imunitní systém pravidelné a systematické vystavování se chladu posiluje, což zvyšuje jeho schopnost bojovat s infekcemi a záněty. „Vystavení se běžnému chladu nezvyšuje riziko infekce. Zima jako období chřipky a nachlazení není dána tím, že lidé se nachladí z počasí, ale že tráví větší dobu v místnostech s lidmi a navzájem na sebe přenášejí viry,“ vysvětluje doktor David Frej z pražského Centra funkční a holistické medicíny.

Před spánkem teplota těla přirozeně klesá, což zpomaluje metabolismus a další procesy, které v těle probíhají – organismus se tak dostává do spánkového módu, v jehož rámci dochází k celkovému zklidnění. Vysoké teploty mohou tento přirozený proces zpomalit, což je jeden z důvodů, proč se vám v letních vedrech špatně usíná. V zimě je to o poznání snazší a nejlepší je, když si navíc před spaním v ložnici vyvětráte. Teplota v ložnici by se ideálně měla pohybovat mezi 15–19 °C.

Nižší teploty prospívají i pokožce. V horkých dnech se drobné krevní cévy rozšiřují, což může způsobit zarudnutí a otoky důsledkem snížení průtoku krve. V zimě se ničeho takového bát nemusíte. „Mazové žlázy mají navíc v chladném počasí menší tendence produkovat olej a maz, proto vás možná netrápí výskyt různých vyrážek jako v teplejších dnech,“ říká Miloš Kravciv, dermatolog z Lékařského domu Praha 7. „Pokožka se ovšem vlivem chladu může vysoušet, proto ji nezapomínejte hydratovat,“ upozorňuje.

Zajímavosti o virových infekcích, včetně chřipky a koronaviru.