Chytit ji lze na cestách i táboře! Jak se ubránit žloutence?

Žloutenku (hepatitidu) způsobují viry, které napadají jaterní tkáň. Existuje několik druhů onemocnění, které se liší původcem, způsobem přenosu, průběhem, závažností i možnými následky. Nejčastější jsou hepatitida A a B – ročně jimi u nás onemocní dohromady kolem tisícovky lidí, typem C se nakazí zhruba tisícovka.

Cestujete-li do Asie nebo Afriky, je očkování proti žloutenkám A a B vřele doporučené. Překvapivě se ale vyplatí i při výletech do Středomoří. „Běžně se tu vyskytují nemoci způsobené viry, tedy i žloutenka, ale i bakteriemi, jako jsou meningokok či pneumokok,“ prozrazuje epidemiolog Rastislav Maďar.

Vysoce infekční a odolný virus vylučuje nemocný člověk stolicí i močí. Nejlepší ochranou je důsledná hygiena: myjte si ruce po každém použití WC, před jídlem, po příchodu zvenku. Neumytýma rukama si nesahejte na obličej a nic nedávejte do úst! Chcete-li se vyhnout nákaze z jídla, nekupujte pochoutky ve stáncích, v cizině pijte jen balenou vodu, nebezpečné mohou být i kostky ledu v nápojích.

Riziko nákazy stoupá v situacích s omezenými hygienickými standardy či zdroji pitné vody: na letních táborech, v kempech, v cizině. Mějte s sebou vlhčené ubrousky a antibakteriální gel na ruce a používejte je.

Léto přeje milostným románkům, bohužel právě při nich často dochází k nákaze žloutenkou typu B. Přenáší se spermatem, vaginálním sekretem, slinami a krví. Pozor si dejte na půjčování kosmetických pomůcek (kartáček, holicí strojek, ručník) a vyhněte se manikúře, tetování, akupunktuře či piercingu v pochybném prostředí.

Stačí jen mikroskopické množství krve z nevinné oděrky – i proto není neobvyklá nákaza „béčkem“ při sportovních úrazech a dopravních nehodách v zemích s nižším hygienickým standardem, kde nejsou běžně dostupné jednorázové jehly a sterilní pomůcky.

K nákaze žloutenkou typu C dochází nejčastěji krví. Dříve to bývalo při transfuzi, dnes jde hlavně o nemoc drogově závislých, nakazit se ale můžete i během tetování či piercingu anebo během operace či zubařského zákroku, nejsou-li dodrženy hygienické požadavky. Pozor tedy dávejte zejména při cestách do Asie nebo Afriky.

Jak se žloutenka projeví? Žluté zbarvení kůže a očního bělma, podle kterého dostala nemoc jméno, se dostaví spíše později. Moč výrazně ztmavne, zato stolice je nezvykle světlá. Častá je zvýšená teplota, slabost, nechutenství a zvracení, někdy bolí svaly a klouby a svědí kůže. Inkubační doba se pohybuje mezi týdnem a dvěma měsíci a člověk už je nakažlivý.

Máte-li podezření, s návštěvou lékaře neotálejte – lépe přijít zbytečně než roznášet žloutenku po světě a ničit si játra. „Včasná diagnostika pomůže předejít následkům u těch nejzávažnějších nemocí, které si cestovatelé mohou přivážet domů,“ upozorňuje MUDr. Vít Nádvorník z ambulance Synlab v Praze. 

Typ A většinou odezní po měsíci, poté dochází k úplnému vyléčení, navíc získáte doživotní imunitu. Ohroženi na životě mohou být výjimečně senioři a lidé s nemocnými játry.

U typu B a C je to bohužel horší. Přejde-li nemoc do chronické fáze, je nutná několikaměsíční léčba a doživotní jaterní dieta, reálně hrozí cirhóza, rakovina či selhání jater, někdy je nutná transplantace. Navíc hrozí přenos z matky na dítě – u takto nakažených je riziko přechodu do nebezpečné chronické fáze téměř 90%! Chronicky nemocní jsou navíc trvalým zdrojem nákazy.

Léčba typu A a B je podpůrná, záleží, jak se s virem tělo popere. Typ C je možné ovlivnit cíleněji, nicméně léky mají velice nepříjemné vedlejší účinky. Dnes jsou navíc dostupná mnohem účinnější antivirotika, která mohou nemoc vyléčit v řádu měsíců. Jsou však velmi drahá, pojišťovny zvládají proplácet léčbu sotva čtvrtině pacientů.

I změna chutí může značit vážnou nemoc. Nemění se vám chutě?