Článek
Přesně případ dětí v autíčku na staré dálnici je ukázkou toho, co mohou děti vymyslet, pokud nejsou pod dozorem. Ovšem každý rodič ví, že se může cokoli stát, i když pod dozorem jsou. Jak takovým věcem zabránit a hlavně, kdo za to potom bude nést odpovědnost?
Následky ponesou rodiče
Co by se stalo, kdyby ti dva kluci v dětském autíčku způsobili dopravní nehodu, při které by vznikla statisícová škoda, nebo se dokonce někdo zranil? Nebo co když si vaše dítě hraje s hračkou, která není příliš bezpečná a může se proměnit ve „zbraň“, která jeho kamarádovi poškodí drahou bundu, nebo ho dokonce zraní? Jistě si dovedete podobných příkladů představit spoustu, ale jedno mají společné – odpovědnost ponesou rodiče toho dítěte nebo ten, kdo je měl zastoupit.
„Pokud způsobí škodu někdo, kdo nemůže posoudit následky svého jednání, což jsou právě i nezletilé děti, pak odpovědnost přechází na osobu, která nad dítětem zanedbala náležitý dohled. Kromě rodičů se s tímto druhem odpovědnosti mohou setkat i organizátoři školních či zájmových aktivit, kterým je dohled nad nezletilými svěřen, tedy klasicky učitelé a vychovatelé ve školských zařízeních a při mimoškolních aktivitách, ale třeba i vedoucí na táboře,“ říká advokátka Mgr. Karolína Nová.
Babička nebo slečna na hlídání?
Odpovědnost za případné škody tedy mohou nést i rodinní příslušníci, kteří měli v tu chvíli dítě na starost, stejně jako slečna na hlídání nebo sousedka, která si vaše dítě vzala na zahradu k tomu svému. Proto pozor, komu dítě svěřujete – měl by to být člověk, který na to má dostatek předpokladů a měl by být způsobilý k hlídání dítěte. Pokud by tomu tak nebylo, pak je odpovědnost stále na vás.
Někdy si hlídáním dětí chtějí přivydělat třeba i dívky kolem patnácti let. To by ale měli zvážit nejen rodiče hlídaných dětí, ale i těch hlídaček. Může se totiž stát, že pak odpovědnost za škodu budou muset hradit spolu s ní.
Hlídání dětí musíte svěřit jen osobě, o které nepochybujete, že to zvládneFoto: Eton White, Shutterstock.com
Jak uhlídat dítě?
Chlapci na dálnici tvrdili, že se na ni dostali omylem. Otázkou je, jak je možné, že si rodiče nevšimli, že odjeli, ačkoli mnohdy stačí jen malá nepozornost, řada průšvihů se stane i ve chvíli, kdy pod dozorem jsou – ale prostě jen kouknete do telefonu, skočíte si pro něco domů nebo se zapovídáte s kamarádkou. Stejně to mohlo být v případě chlapců.
Pokud by se něco stalo a nastal by spor o odpovědnosti za vzniklou škodu, který by se dostal až k soudu, bude se posuzovat každý jednotlivý případ a všechno, co s ním souvisí. Třeba i povahu dítěte a rodičů nebo osob, které na dítě v tu chvíli měly dohlížet. „Z toho, jak soudy v praxi k takovým věcem přistupují, již vyplynulo, že náležitý dohled je nutno chápat v širším slova smyslu. Nejenom jako bezprostřední dozor vykonávaný nad nezletilým, ale i jako určitý soubor obecnějších a preventivních a dokonce i výchovných opatření. Nejde jen o to dítěti zakázat a zabránit například vyjet autíčkem na silnici, ale udělat vše proto, aby to udělat nemohlo,“ vysvětluje advokátka JUDr. Petra Karbanová.
Co když dítě způsobí škodu?
Již zmíněná roztržená bunda nebo škrábanec jsou jistě nepříjemné, stejně jako jednání s rodiči dítěte, kterému to vaše ublížilo, ale stále to je „snesitelné“ a pro poučení se pro příště i „levné“. Domyslete ale, jak velkou škodu mohli způsobit oni chlapci na dálnici, pokud by se ukázalo, že kvůli nim někdo opravdu havaroval. A vůbec nechceme pomyslet na to, jak by mohla dopadnou nehoda, které by byli účastníky…
Rodiče by si měli uvědomit, že škodu, kterou dítě způsobí, budou muset hradit oni. „V případě, že je dítě mladší třinácti let, je rodič povinen takovou škodu, kterou dítě způsobilo, nahradit sám. Pokud je dítě starší třinácti let, hradí rodiče společně s dítětem. Které dítě ve třinácti má ale majetek, z něhož by to mohlo hradit – v praxi je tedy škoda vždy je vymáhána po rodiči či jiné odpovědné osobě. Z daného důvodu je možno nanejvýš doporučit pojištění, skrze které lze určité druhy vzniklé škody umořit,“ doplňuje advokátka Mgr. Karolína Nová.
