Hlavní obsah

Konec mrazíků. Vysazujte rajčata, cukety i dýně

Foto: Geshas, Shutterstock.com
7. 5. 2021

Pořádná zahradnická sezona začíná v půlce května. Jakmile je po třech zmrzlých mužích, ven můžou choulostivější rostliny. Sazenice byste ale měli chystat a otužovat už teď. Co a jak si připravit?

Článek

Jakmile se květen zlomí do své druhé půlky, jako by zahrada naráz ožila. Vše bují a rozkvétá. Noci přestávají být chladné a teplé počasí udělá přítrž přízemním mrazíkům. Ven pak mohou i choulostivější rostliny, jako jsou třeba rajčata, dýně, cukety, okurky nebo některé středomořské bylinky – například bazalka či rozmarýn. Vysévat pak přímo do záhonů můžete fazole nebo hrách.

Příprava na tři zmrzlíky

S vysázením teplomilných rostlin počkejte, až bude po ledových mužích, tedy až svůj svátek oslaví Pankrác, Servác a Bonifác. Počasí v těchto dnech, jak vypozorovali naši předci, může úrodu poškodit.

Sazenice rostlinek si ale začněte chystat už teď. Pokud si rajčata, papriky, okurky, cukety nebo dýně předpěstováváte sami, v teplých odpoledních je můžete vynášet ven na slunce – takzvaně je otužovat. Rostliny si budou pomalu zvykat na změnu. Na noc je ale vracejte zpět do vnitřních prostor, aby je zmiňované mrazíky nepoškodily.

Jestli sazenice nakupujete, vydejte se co nejdříve do zahradnictví, ať na vás nezbydou neduživé rostlinky, které nikdo nechtěl. Po těch lepších se obvykle jen zapráší. I zakoupené sazenice můžete otužovat na odpoledním slunci.

Foto: Miriam Doerr Martin Frommherz, Shutterstock.com

Rostlinky dávejte na část dne ven, aby se otužily

Co dát ven po ledových mužích

Jakmile je po Bonifácovi, můžete začít vysazovat veškeré sazenice, o nichž už byla řeč. Pro rajčata je ideální výsadba do větších kbelíků nebo vyvýšených záhonů. Nejlepší je umístit je pod stříšku a do závětří, aby netrpěly povětrnostními vlivy. K rajčatům vysaďte po jednom afrikánu, ochrání je před plísní, která je může napadat, pokud je vlhké léto a hodně prší. Nezapomeňte na hnojení – přidat můžete koňský nebo kravský hnůj. Anebo do jamky, kam budete rajče vysazovat, vložte hrst čerstvých nasekaných kopřiv. Jak se budou rozkládat, uvolní živiny.

Dýním a cuketám se bude dařit hlavně na vyvýšeném místě – třeba na kompostu, kde je dostatek tepla a živin, nebo ve velkém kontejneru. Tyto rostliny mají rády teplo, kyprou a výživnou půdu. Stejně jako rajčata pak potřebují pravidelnou zálivku, nejlépe jednou denně navečer a přímo ke kořenům. Ohrozit je mohou slimáci, kteří si hlavně na mladé listy nebo plody dělají zálusk. Nejúčinnější zbraní vůči těmto škůdcům pak bývá (bohužel) jejich ruční sběr.

Foto: stockcreations, Shutterstock.com

V druhé polovině května mohou ven i bylinky

Nezapomeňte na bylinky

Ven mohou také sazenice okurek, které rovněž vyžadují dobře živenou půdu a teplo. Pokud jste sazečky nevypěstovali nebo nedostali v zahradnictví, můžete okurky vysévat přímo na záhon, zpoždění doženou. Do každé jamky vysejte dvě nebo tři semínka (pro jistotu), následně v místě necháte jen jednu nejsilnější rostlinu a ostatní vytrhnete. Mezi okurkami by měla být vzdálenost 60 x 60 cm (takzvaný spon). Okurky rovněž potřebují dostatečnou zálivku.

Z bylinek může po zmrzlých ven teplomilná bazalka nebo rozmarýn. Z typicky českých bylinek pak majoránka. Těm vyberte slunné stanoviště. Na živiny nejsou tak náročné jako zmíněná zelenina a potřebují jen zalévat jen občas.

Květnový výsev zeleniny

I květen přeje výsevu. Do záhonů můžete vysévat fazole a hrách. Na místa po první sklizni – třeba po ředkvičkách nebo salátu můžete vysévat mrkev, červenou řepu, černou ředkev nebo druhou várku listových salátů.

Koncem května by tak měla být celá zahrada už zaplněná zeleninou nebo bylinkami. Na vás pak čeká pletí, zalévání a sklizeň. Anebo se můžete pustit do květinových záhonů.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek