Hlavní obsah

Nemoci z veřejné dopravy: nejen viróza a žloutenka

Foto: Monkey Business Images, Shutterstock.com

Foto: Monkey Business Images, Shutterstock.com

Cestujete často hromadnou dopravou? Možná se držíte dál od pokašlávajících spolucestujících, abyste se uchránili před rýmou. Můžete ale onemocnět něčím daleko vážnějším. A nemusíte to ani chytit přímo od lidí.

Článek

Letošní zima nabízí počasí spíše aprílové, mrazivé dny se střídají s příjemně teplými. Jenže právě to je velký nápor pro váš organismus. S oslabenou imunitou pak snadno podlehnete chřipce či jinému virovému onemocnění.

Vedle kašle a ucpaného nosu však riskujete třeba střevní potíže. A nejen je. Čím vším se můžete nakazit v místech s četným výskytem lidí, tedy v hromadné dopravě?

1. Rýma a virózy

V zimní sezoně je vaše imunita vystavena celé řadě virových onemocnění (jak rozeznat zápal plic od nachlazení). Vůbec nejčastější je rýma. Způsobují ji tzv. rhinoviry, kterých je hned několik druhů a jsou velmi rozšířené. Viry při nádechu snadno proniknou do nosu a na nosní sliznici vyvolají zánět, což způsobí známé reakce: otok, ztížené dýchání, dráždění ke kýchání, vodnatý sekret.

Rýmu vnímá většina lidí jako triviální onemocnění, proto s ní nezůstávají doma a šíří tak virózu dál. Pokud ji chytíte, nemoc musí bohužel sama odeznít, což trvá asi týden. Úlevu mohou poskytnout nosní kapky nebo spreje a zvýšený přísun vitaminu C či echinacey. Je dobré se ten týden šetřit a celkově posilovat imunitu, aby tělo nepodlehlo dalším onemocněním, včetně infekcí bakteriálních.

Foto: Dragana Gordic, Shutterstock.com

Ani rýma není úplná banalita, oslabuje imunitu a to otvírá cestu dalším nemocemFoto: Dragana Gordic, Shutterstock.com

2. Chřipka

Kašel, rýma, teplota. To bude chřipka. Řada lidí mylně označuje každé virové onemocnění nebo nachlazení jako chřipku (podle čeho ji poznáte). Pravá chřipka je ale závažné onemocnění, v souvislosti s nímž u nás ročně zemřou asi dva tisíce lidí. Právě v chladném období roku jsou epidemie chřipky častější. Přenáší se hlavně kapénkovou infekcí, postihnout může nosohltan, ale i oční spojivky. Virus přežívá i mimo tělo hostitele, nakazíte se tak třeba i z madla v tramvaji.

Odlišit chřipku od dalších virových onemocnění je pro laika obtížné, jistotu poskytnou jen laboratorní testy. Nemoc provází horečka, bolest svalů a kloubů, únava, úporný kašel a bolest hrdla, rýma naopak zpravidla chybí. Neobvyklý není ani průjem a zvracení, zejména u dětí. Chřipka se může při neléčení rozvinou v zánět plic, středního ucha nebo nosních dutin.

3. Průjem

Střevní potíže může vyvolat potravinová alergie, dietní chyba i závadná potravina, ale také se můžete nakazit infekčně. To hrozí zejména dětem, které jsou náchylnější na různé rotaviry (napadají hlavně sliznici tenkého střeva).

Při průjmech doporučuji klid, černé uhlí a dostatek tekutin po malých dávkách. Jestliže jsou ale obtíže vyčerpávající a pacienta trápí velké křeče, měl by vyhledat lékaře,“ upozorňuje doktor Ivo Procházka ze Sdružení praktických lékařů. Průjem by neměli podceňovat hlavně lidé s nemocným srdcem nebo ledvinami a děti, u kterých rychleji hrozí dehydratace.

Foto: Leszek Glasner, Shutterstock.com

Střevní potíže riskujete nejen při cestování v exotických zemíchFoto: Leszek Glasner, Shutterstock.com

4. Meningokok

Pomocí kapének, tedy kýchnutím či smrkáním, se lze nakazit také meningokokovou infekcí. Bohužel se v populaci vyskytují i bezpříznakoví nosiči, kteří mají bakterii v sobě, nemoc u nich ale nepropukne, a tak šíří nevědomky nákazu dál.

„Nemůžeme předvídat, u koho onemocnění propukne, ale častým faktorem, který nemoci předchází, je pobyt ve velkém kolektivu nebo když jste nějak oslabeni – zvýšená únava, vyčerpání ze sportu či ponocování,“ varuje praktická lékařka pro děti a dorost Hana Cabrnochová. Nemoc se projevuje podobně jako jiné virózy, varovat může navíc světloplachost, úporná bolest hlavy a nachové skvrny na kůži. A pozor – meningokok dokáže během pár hodin i zabít nebo způsobit doživotní následky!

5. Žloutenka

Ne nadarmo se jí přezdívá nemoc špinavých rukou. Žloutenkou typu A se můžete nakazit od lidí akutně nemocných i bezpříznakových nosičů, kýchnutím či smrkáním, ale i z rukou, na kterých mohou ulpívat zbytky infikované stolice při nedostatečné hygieně. Virus navíc dokáže přežít mimo tělo hostitele i měsíc, třeba na madle v tramvaji.

Nemoc se nemusí nijak projevit, ale často ji provází teploty, zvracení, průjem, celková slabost, bolest břicha a pravého podžebří. Postupně žloutne moč, oči a kůže. Je nutná karanténa a následná rekonvalescence na dietě a bez pohybu.

Imunita především

Bohužel viry ani bakterie nevidíte, nelze tedy spoléhat na účinnou prevenci. Důležitá je tak dlouhodobě silná obranyschopnost. Dbejte na dostatečný pohyb, zdravý jídelníček bohatý na ovoce a zeleninu a pitný režim. Venku se dobře oblékejte, myslete na čepici, rukavice a šálu. Pokud býváte často nemocní, častěji si myjte ruce, můžete používat i antibakteriální gel. Necítíte-li se fit, raději se místům se zvýšeným výskytem lidí úplně vyhýbejte. A pokud onemocníte, nemoci nepřecházejte.

Reklama