Přibývá bulimiček ve středním věku. Hrozí jim sebevražda

Bulimií trpí zhruba tři procenta žen, nejčastěji ve věku od dospívání do zhruba 25 let. Nejde přitom říci, že potom potíže zmizí. Poruchy příjmu potravy hrozí také ve středním věku. Stále více dospělých žen se totiž nedokáže vyrovnat se svým tělem a se stárnutím. Navíc je na ně vyvíjený velký tlak, zejména pokud jsou úspěšné. A ty mají sklon k perfekcionismu. A perfekcionismus je jednou z rizikových vlastností pro vznik poruchy příjmu potravy, nejen v dospělém věku.

Bulimie je psychická porucha. Signálem je, že se nemocní nepřiměřeně zabývají svým tělem, vzhledem a hlavně hmotností. Jsou na sebe přísní a mají tendenci se trestat, pokud udělají nějakou ze svých domnělých chyb. Bulimie je charakterizována záchvatovitým přejídáním a následnou potřebou se potravy zbavit – zvracením, léky na odvodnění, vyvoláváním průjmů. Nemocní se dokonce uvědomují, že mají problém, ale nejsou schopni to změnit. Časté jsou u nich pocity provinění, v důsledku kterých se pak obviňují a ztrácejí sebevědomí.

Bizarní techniky očisty těla, které je lepší nezkoušet.

Nemocnému následně v těle chybí látky, které jsou k životu důležité, protože je vyzvrací. Proto je bulimie zdraví nebezpečná – dochází k problémům s pletí, vypadávání vlasů a následně nejen ke kosmetickým, ale i zdravotním vadám.

Nemá inkubační dobu, doba trvání nemoci však výrazně ovlivňuje riziko úmrtnosti. I když je u mentální bulimie úmrtnost asi třikrát nižší než u mentální anorexie, kdy umírá až 20 procent nemocných, má i bulimie natolik závažné zdravotní následky, že i ty mohou vést až ke smrti. Pravděpodobnost úmrtí se zvyšuje přímo úměrně s tím, jak dlouho nemoc trvá.

Nemoc potvrdí zkušený psychiatr. A stejně jako u všech psychických chorob nelze nemoc snadno vyléčit. V krajním případě je nutná hospitalizace a podávání umělé výživy. Běžně se používá psychoterapie, ať již individuální, skupinová nebo rodinná, z psychofarmak pomáhají antidepresiva. Nemocný nad nemocí obvykle sám nezvítězí. Psycholog, psychiatr, terapeut – kdy ke komu jít?

Velkou pomoc pro rodinu, která má o nemocného člověka obavy, mohou být webové stránky Anabell, kde se odborníci zabývají právě poruchami příjmu potravin.

Časté zvracení způsobuje, že kyselý vyzvracený obsah žaludku poškozuje zubní sklovinu a zuby. V trávicí soustavě pak ze stejného důvodu mohou vznikat různé záněty. Skryté záněty mohou skončit rakovinou. 

Nízká hmotnost bulimiček může vést k nepravidelnosti či vymizení menstruačního cyklu a následným problémům s plodností. Projímadla a zvracení vedou k podvýživě a případně až k selhání organismu.

Protože jde o psychické onemocnění, je největší komplikací, co se týče duševního zdraví, sebevražda. K úmrtí může také dojít v důsledku dehydratace. Kvůli ztrátě draslíku a sodíku dochází k elektrolytickým poruchám, které mohou vyvolat srdeční arytmii nebo i selhání srdce.

Přesná příčina nemoci není známá, proto není snadné jí předejít. Základem je samozřejmě příklad a správné hodnoty v rodině a blízkém okolí. Podle některých teorií jsou poruchy příjmu potravy ovlivněné hladinou serotoninu v těle. Na to je třeba myslet v případě výskytu depresí v rodině.

Nejrizikovějším obdobím je dospívání, kdy se výrazně mění tělo. Proto je třeba dbát na to, aby dítě nebylo v tomto období zbytečně vystaveno nepřiměřené kritice na adresu těla a hmotnosti. Na poruchu příjmu potravy se samozřejmě mnohem více musí myslet u dětí, které mají koníčka, ve kterém je úspěch do značné míry ovlivněn postavou, jako jsou gymnastky, tanečnice či modelky.

Druhým nejrizikovějším obdobím je menopauza, kdy se ženám rovněž mění poměrně dramaticky postava.

Rodnou sestrou mentální bulimie je mentální anorexie. Jaký je mezi nimi rozdíl?