Rozvod není prohrou, ale životní změnou, která může proběhnout „hladce“. Důležitá je snaha partnerů

Rozvod je stále vnímán jako strašák a není se čemu divit. Mnohdy bývá bolestivý a nepříjemný, ale čím dál častěji se hovoří o možnostech, které pomohou transformovat dosavadní podobu partnerství, a přitom dovolí zachovat si důstojnost a především rodinu.

Aby se toto povedlo a rodičovství pokračovalo spokojeně nadále, měly by se podle Elišky Haumerové, psycholožky a odborné garantky programu Rozchodem rodina nekončí Společnosti pro zdravé rodičovství Aperio dodržet následující kroky.

Rozpad manželství, či partnerství je tím posledním, co by rodiče chtěli, někdy je ale dobré nalít si čistého vína a přiznat si, že společná budoucnost ve stávající podobě není možná. Kdy o rozvodu uvažovat? „Někdy rodiče zvažují rozluku ve chvíli, kdy jsou konflikty dlouhodobé a velmi vyčerpávající, ve vztahu se vytrácí respekt, důvěra nebo pocit bezpečí a ani opakované pokusy o změnu nepřinášejí úlevu,“ shrnuje Eliška Haumerová z Aperia.

V takovém případě je dobré vytvořit „rodičovský plán“, konkretizovat představu o budoucí péči o děti, vyjasnit si finance a snažit se o dohodu. V této fázi je často užitečné vyhledat externí podporu. Eliška Haumerová zmiňuje, že pro některé rodiče může být užitečné využít mediátora, nebo dostupnou podporu v Aperiu v podobě webinářů, či e-learningového programu Rozchodem rodina nekončí, a to zdarma. Další pomoc a informace jsou i na webu Zustavamerodici.cz.

Sdělit dětem, co se odehrává, byste měli věcně, přiměřeně věku, bez vzájemného obviňování. Nevyužívat dítě jako prostředníka v komunikaci s partnerem. Nejlepší je být jednotní a domluvit se na formě sdělení, které by mělo obsahovat informace o tom, že nadále děti milujete, vztah s oběma rodiči trvá a že rozvod není jejich vina. „Děti často vnímají atmosféru a způsob, jakým spolu dospělí komunikují. Pomáhá jim, když mají prostor mluvit o změnách, které se jich dotýkají a mohou vyjadřovat své pocity a emoce,“ znějí slova Elišky Haumerové

Pro některé rodiče může být časem možné fungovat i v přátelštějším kontaktu. Ne vždy je to reálné nebo žádoucí, důležité je najít takovou podobu vztahu, která je bezpečná a funkční pro všechny. Dosáhnout toho jde podle slov odborné garantky skrze jasnou a předvídatelnou komunikaci, dodržení rodičovského plánu a také pomocí daných mantinelů, které chrání oba rodiče i dítě, případně zmíněnou mediací či terapií. Dobré je dopřát si čas, dát přátelství přirozený vývoj. Od věci není pochvala a uznání.

Lze předpokládat, že časem vstoupí na scénu noví partneři. Jak je na ne zcela běžné dobré vztahy s bývalým partnerem připravit? Vhodné je být transparentní a upřímný, protože tajemství vyvolává nejistotu. „Otevřenost a srozumitelnost mohou pomoci snížit nejistotu a zároveň podpořit pocit bezpečí ve všech vztazích,“ říká Eliška Haumerová a závěrem dodává, že je na místě stanovit si hranice chránící nový vztah. „Tyto situace bývají emočně náročné pro všechny zúčastněné a je přirozené, že si každý hledá vlastní tempo, jak je zvládnout. Může být podpůrné dát současnému partnerovi prostor mluvit o svých obavách a pocitech, i těch nepříjemných. Zároveň často pomáhá ujasňovat si, že smyslem kontaktu s druhým rodičem je především vytváření stabilního prostředí pro děti ne návrat k minulosti.“

5 jasných znamení, že vám partner neumí naslouchat a nezajímá ho, co říkáte