Hlavní obsah

Tráví partner víc času s mobilem než s vámi? Digitální samota ničí vztahy! Takhle se to dá změnit

Foto: Depiction Images, Shutterstock.com

Foto: Depiction Images, Shutterstock.com

Jste spolu, fungujete, máte na první pohled spokojený vztah. A přesto se cítíte stále osamělejší, protože si vás nevšímá. Vaší sokyní v lásce přitom není o dvacet let mladší blondýna, ale jeho mobil, tablet či počítač. Digitální samota je novodobá „nemoc“ současných vztahů. Jak ničí vaše soužití a co se s tím dá dělat?

Článek

Sedí vedle vás, ale do očí se vám nepodíval, ani nepamatujete. Jeho pohled je totiž většinu času upřený na displej telefonu či na monitor počítače. Něco mu říkáte, ale jemu zavibruje mobil a ve vteřině ztrácíte jeho pozornost. Večer se k němu přitulíte, ale nad záplavou krátkých videí nemáte šanci vyhrát.

Digitální samota: Sama, i když s ním

Jste sama, i když žijete ve „fungujícím“ vztahu. „Osamělost nevzniká jen tehdy, když jste fyzicky sami. Můžete sedět vedle partnera, společně večeřet nebo trávit dovolenou, a přesto se cítit hluboce osamělí,“ říká životní koučka Lenka Procházka. A vysvětluje, že pro pocit blízkosti není rozhodující fyzická přítomnost druhého člověka, ale jeho emoční dostupnost.

Pokud je tedy váš protějšek neustále ponořený do digitálního světa, postupně se mezi vámi vytváří větší a větší bariéra. „Chybí oční kontakt, společné sdílení, spontánní rozhovory, drobné projevy zájmu. Přitom právě tyto zdánlivé maličkosti vytvářejí pocit, že jste ve vztahu doopravdy spolu,“ upozorňuje koučka.

Rezignace a ztráta spojení

Zpočátku jste pokaždé, když letí k vibrujícímu mobilu nebo scrolluje, i když mu zrovna něco říkáte, rozčílené. Cloumá vámi vztek, možná mu to vyčtete nebo naštvaně odejdete. Postupně ale přichází frustrace, smutek, rezignace a emoční odpojení. „A pocit, že nejste důležití a už vůbec ne prioritou. Že všechno ostatní má pro vašeho partnera větší hodnotu než vy a vaše přítomnost,“ popisuje Lenka Procházka.

Hádky o mobil a boj o pozornost se tak časem promění v osamělé ticho. „Největším paradoxem dnešní digitální doby je, že jste neustále s někým ve spojení, ale často ztrácíte spojení s člověkem, který sedí přímo vedle vás,“ varuje životní koučka.

Foto: DimaBerlin, Shutterstock.com

Křičíte, prosíte, uraženě mlčíte? Zkuste si s partnerem promluvit o tom, co cítíte. Z jeho strany vůbec nemusí jít o nezájem, ale třeba o únik od stresuFoto: DimaBerlin, Shutterstock.com

Jste spolu, ale každý sám: Jak to změnit?

Zajímá tě jen mobil, hra na telefonu je pro tebe důležitější než já, proč ses neoženil s počítačem. Podobné výčitky nefungují, naopak v partnerovi vyvolají obrannou reakci, která nejspíš skončí hádkou.

Mluvte spíš o sobě, o svých pocitech, o tom, co prožíváte. „Například: Když spolu trávíme večer a ty se většinu času díváš do telefonu, cítím se osaměle. Chybí mi naše společné chvíle, potřebuju mít pocit, že jsme spolu,“ radí Lenka Procházka, co partnerovi říct.

Podle ní je dobré si uvědomit také to, že zájem vašeho protějšku o mobil nemusí být známka nezájmu o vás, ale spíš forma úniku od stresu, způsob odreagování, zlozvyk a podobně.

Společně nastavte pravidla

Jakmile partner pochopí, že vás jeho přehnaný zájem o digitální svět skutečně zraňuje, je vhodný čas na nastavení pravidel, s nimiž budete oba v souladu. Na čem je dobré se domluvit?

  • Situace, kdy má mobil přednost: třeba když volají stárnoucí rodiče, děti nebo třeba týden před uzávěrkou v práci. Protože v životě jsou chvíle, kdy je potřeba být stoprocentně na příjmu.
  • Stop mobilu: společná večeře, nedělní snídaně, rodinný výlet. Jsou chvíle, kdy by měl telefon zůstat v kapse.
  • Stanovený čas: scrollování, hraní online her či brouzdání po webech všeho druhu je fajn odreagování. Dokud tomu nepropadnete a z chvilky hraní se nestanou dvě hodiny – a klidně i víc. Dohodněte se, kolik času denně budete těmto aktivitám věnovat, a oba to dodržujte.

Načítám