Top 5 chování na síti, kterým je třeba se vyhnout

Zpracováváte report pro nadřízeného a v mezičase, tedy někde po prvním odstavci, dostanete chuť zkontrolovat, co se děje na sociálních sítích. Jé, tenhle přítel se má – není v práci. A tamten vám olajkoval ranní fotku východu slunce. Ani se nenadějete a už prokrastinujete (odkládáte plnění povinností a úkolů). Podle statistik stráví člověk denně průměrně téměř dvě hodiny na svém profilovém účtu, přičemž sledování ostatních je dost návykové.

Sexuoložka Laura Berman z Chicaga na svém blogu také upozorňuje na fakt, že sociální média jsou silně spojena se zvýšeným rizikem deprese. Ti, kdo jim každý den holdují, jsou v ohrožení až 3 x více než příležitostní nadšenci. Tenhle úžasný a současně zrádný trend moderní doby má v neposlední řadě i dopad na partnerské vztahy, proto je třeba s ním zacházet opatrně. Kterým pěti druhům chování byste se podle zmíněné expertky měli na síti vyhýbat?

Debaty kolem politické situace, nepříznivého vývoje kryptoměny nebo nedostatečného vyvážení komunálního odpadu ze strany města dokážou být pěkně zdlouhavé a psychicky náročné. Zvlášť pokud se přete s někým, kdo zdaleka nedosahuje vašeho intelektu. Dotyčný má také možná mnohem víc volného času než vy, přesto se s ním hádáte dlouhé minuty nebo i hodiny. Proč? Aby vaše slovo bylo tím posledním. Ztráta času.

Moudřejší v některých případech skutečně ustoupí. Navíc platí, že bavit se konkrétně o politickém dění je chůzí po tenkém ledu. Jen proto, že otevřeně prosazujete jednu politickou stranu, nebo ji rovnou vnucujete ostatním, můžete přijít o některé své známé či přátele.

Pozor na lidi, kteří na sítích vystupují jako přátelé, ale mohou vám vyluxovat účet

Přijdete domů po dlouhém pracovním dni, otevřete dveře do koupelny a vedle pračky zaregistrujete pěkně velkou hromadu špinavého prádla, kterou partner evidentně nestihl zpacifikovat. Tak to vyfotíte a přidáte na svůj profil s komentářem: „Takhle to chodí, když je chlap línej, a ještě k tomu slepej.“ Ale no tak. Jestli něco máte, řekněte to přímo jemu, praní špinavého prádla na veřejnosti není slušné ani taktní. Ve skutečnosti může být podhoubím pro hádky. Stejně jako veřejné psaní intimností a důvěrností mezi sebou.

Všechno je špatně! Počasí, práce, vztahy, bydlení, pocity, emoce… Pesimismus a nenávist vůči světu ostatní odrazuje. Psychologové zároveň podotýkají, že příliš negativní myšlení přispívá k prohlubování úzkostných stavů a depresí. Když nemilujete sami sebe, neočekávejte to ani od ostatních. V překladu řečeno, pokud si pořád jen stěžujete, vysíláte vibrace, které se vám v neměnném stavu vracejí. Inu, svůj k svému.

Lidé, kteří vám vysávají energii. Máte je kolem sebe? 

Jdu do práce, jsem v práci, dám si kávu, odcházím z práce, teď jdu nakoupit, mají akci na toaletní papír, večer budu vařit rýžové nudle… Záplavu takových příspěvků nikoho číst nebaví, to je jedna věc. Pravidelné zveřejňování aktivit vás zároveň rozptyluje a odtrhává od reálného světa. To je druhé riziko. Taky můžete skončit tak, že si během promýšlení dalšího příspěvku ani nevšimnete auta, které se na vás řítí na přechodu.

Realita „teď a tady“ je sice fajn, ale občas není od věci prohlédnout si své statusy nějakou dobu zpátky. Fungují totiž jako deník. Co vidíte? Stížnosti na zaměstnavatele, kňučení o dopravě, poznámky o neskutečné únavě, nemocích dětí nebo špatném televizním programu? Zpětným čtením máte skvělou příležitost dozvědět se něco sami o sobě a podle reakcí i o tom, jak na druhé působíte. Pokud zjistíte, že jste věčný stěžovatel a prudič, můžete se pokusit změnit a víc si všímat toho, co je na světě hezkého. Uvidíte těch lajků...

Ta pravá nefalšovaná kamarádka. Jak se pozná?