Zelenina, kterou můžete vypěstovat doma ze zbytků

Jsou určité druhy zeleniny, které můžete pěstovat ze zbytků, které byste jinak zahodili do koše. Které zvládne i úplný zahradník začátečník?

Není nic snazšího, než si doma pěstovat jarní cibulku. Stačí vzít odkrojené bílé konce (ty většina z nás stejně do jídla nedává), na kterých jsou zárodky kořínků, a z poloviny je ponořit do sklenice s vodou. Zhruba po 3 až 5 dnech zpozorujete, jak se kořínky zvětšují a množí. A po 10 dnech můžete sklízet první zelenou jarní cibulku! Nesmíte však zapomínat vodu ve sklenici každý den měnit.

Také římský salát je vlastně takovou „recyklovatelnou“ zeleninou. Stačí, když odkrojíte jeho spodní část, zasadíte ji do květináče a pravidelně zaléváte. Po několika dnech této jednoduché péče můžete pozorovat, jak zprostředka začínají vyrůstat nové salátové listy. A za dalších pár dní můžete sklízet křupavý čerstvý salát!

Postupujte podobně jako u římského salátu – odkrojte spodní část celeru (tu, kterou stejně nejíte a pravděpodobně by skončila na kompostu či v koši). Tu umístěte do misky s vodou tak, aby voda dosahovala přibližně do třetiny celeru (každý den ji měňte). Přibližně po 5 dnech začnou zprostředka vyrůstat nové lístky. Když trochu povyrostou, je nejlepší čas přesadit celer do květináče – zakryjte ho zeminou až po nové výhonky. Pravidelně zalévejte. Nebude trvat dlouho a odmění se vám novými řapíky.

Nevíte, co z něj připravit? Třeba pomazánku, smoothie nebo ho můžete obalit jako dietnější řízečky.  Po řapíkatém celeru se totiž hubne. 

Odkrajujete konce petrželového kořene a vyhazujete je? Chyba! Získat z nich totiž snadno můžete chutné zelené lístky petrželky. Jak na to? Příště, až budete odkrajovat konce z kořene, ten vrchní, ze kterého rostla nať, si schovejte. Umístěte jej do mističky s vodou (měla by dosahovat přibližně do třetiny petržele), pravidelně ji měňte a pak už jen pozorujte, jak začínají „vylézat“ nové lístky. Po několika dnech můžete sklízet!

Víte, proč je petržel tak třeskutě zdravá? 

Podobně jako petržel můžete vypěstovat i mrkvovou nať. Postup je stejný jako u výše jmenované kořenové zeleniny – prostě odkrojte vrchní část kořene, ponořte ji částečně do vody a po nějaké době sklízejte. (Že nevíte, proč sklízet mrkvovou nať? Je skvělým zpestřením salátů a také je z ní výborné pesto!)

Také chutný kořen zázvoru můžete pěstovat doma. Příště, až jej zas budete kupovat, kus kořene schovejte – nejlépe nějaký, na němž jsou jakési „pupeny“. Takový kořen zasaďte do květináče tak, aby pupeny vykukovaly na povrch. Umístěte na světlé stanoviště a pravidelně zalévejte. Brzy se objeví výhonky a zázvor začne tvořit také nový kořen. Až přijde čas sklizně, prostě vyndejte celou rostlinu, část kořenů zužitkujte a část opět zasaďte.

Na co je zázvor dobrý a proč byste s ním měli začínat den? 

Nemusíte na houby do lesa – vyrostou vám i v květináči. Vezměte žampiony, odlomte jim kloboučky (ty zužitkujete při vaření) a nožičky zasaďte do vlhké půdy tak, aby jim koukaly pouze samotné vršky. Houby začnou při pravidelné zálivce za několik dní opět růst a vy můžete celý proces opakovat.

Sice to není zelenina, ale i tohoto zástupce z říše ovoce můžete znovu vypěstovat (i když přiznejme si – v našich zeměpisných šířkách nebude sklizeň nijak významná, nicméně už pro ten pocit, že pěstujete doma ananas, byste to měli zkusit). Počítejte s tím, že bude trvat asi dva roky, než se objeví první plod. Ale stojí to zato! Ananas je totiž, mimo jiné, i osvědčený tukožrout.

Z plodu ananasu odkrojte vrchní část s listy. Odstraňte z ní co nejvíce zralé dužniny a ponořte ji do sklenice s vodou tak, aby byla potopená jen její nejspodnější část. Po několika dnech se objeví první kořínky. Až jich bude více a budou dostatečně silné, přesaďte ananas do květináče. Pamatujte, že se jedná o tropickou rostlinu, a tak potřebuje hodně světla a tepla.

Jste víc estét než jedlík? Začněte pěstovat královny květin – orchideje, poradíme, jak na to.