Článek
S mým manželem už jsem 30 let a máme spolu dítě, které není jeho, ale on o tom dodnes neví. Začalo to obdobím (před více než 20 lety), kdy jsme se hrozně moc hádali a já se šla „uklidnit“ do baru. Ale to jsem neměla dělat. Ještě než jsem dosedla na barovou židli, měla jsem před sebou drink, který mi koupil muž sedící o pár míst vedle.
Pořád po mně pokukoval a po třetím drinku ke mně přišel a začal se seznamovat. Představil se, a jak jsem byla přiopilá, zdál se mi jako největší krasavec na světě! Pili jsme ještě dlouho do noci a potom jsem se vzbudila v cizí posteli a vedle mě ležel můj ctitel z baru.
Rychle jsem se oblékla a utekla. Když jsem přišla domů, tak byl můj manžel už v práci a nechal mi lísteček, že se moc omlouvá za naše hádky a že mě miluje. Šla jsem brečet pod polštář a pořád jsem si opakovala, že jsem podvedla svého manžela, kterého miluji. Byla jsem odhodlaná, že mu ani za nic neřeknu pravdu!
Po týdnu usmiřování jsme se pomilovali a už jsme byli zase jako dřív. Byla jsem moc šťastná, ale netrvalo to věčně... Asi za tři měsíce jsem se dozvěděla, že jsem těhotná. S manželem jsme plakali štěstím, protože jsme se o miminko snažili aspoň už rok a půl. Ale když jsem se nad tím zamyslela a spočítala důkladně týdny, polila mě hrůza. Dítě jsem počala v baru s tím mužem!
Měla jsem velké výčitky svědomí a uvažovala o tom, že bych si nechala dítě odebrat. Ale jak bych to všem vysvětlila? A tak jsme vychovali dceru v lásce a manžel dodnes nic netuší... Ještě teď jsem nešťastná, že jsem mu musela lhát, ale myslím, že to bylo pro dobro věci, ačkoliv milosrdná lež to asi není...
Je vám 50, ale cítíte se na 30, a tak se i chováte, nebo je tomu naopak? Proč ne, pojďte vykřičet do světa, že věk není rozhodující, na info@prozeny.cz a vyhrát 500 korun.
