Hlavní obsah

Po 50 dvě návštěvy WC za noc nic neznamenají, ale na kontrolu by zajít měli, vzkazuje mužům urolog

Foto: Archiv UroKlinikum

Foto: Archiv UroKlinikum

Náplní jeho práce je – zjednodušeně řečeno – péče o mužské zdraví. Urolog Josef Stolz je primář pražské kliniky UroKlinikum a jeho „denním chlebem“ je diagnostika a léčba onemocnění, jako je například rakovina varlat či prostaty. A kdy jindy si s ním povídat než v Movemberu?

Článek

Movember je každoroční akce, která probíhá v listopadu, a jejím cílem je zvyšovat povědomí veřejnosti o zdravotních problémech mužů. A tak si pánové jako připomínku toho, co jim může hrozit, nechávají narůst kníry, a slavní, kteří mají zkušenosti třeba s rakovinou varlat, o tom veřejně promlouvají… Jde o osvětu. A když díky ní přijdou pánové na vyšetření včas, pak si i se závažnými problémy lékaři dovedou poradit. Jedním z nich je urolog Josef Stolz, náš další muž měsíce. U něj podtitul „chlapi sobě“ platí víc než stoprocentně. Tenhle chlap toho pro jiné chlapy dělá opravdu hodně!

Jak vy vnímáte Movember? Je podle vás prospěšný?

Velice. Do obecného povědomí mužů i žen se díky němu dostávají potřebné informace o mužských onemocněních, nádorech varlat i prostaty. Jakákoliv akce, která je dobře provedená a dostane se do médií nebo ji propagují známé tváře, je přínosem. V UroKliniku jsme jen minulý týden (rozhovor vznikal 10. 11., pozn. red.) zaznamenali asi tři pacienty, kteří přišli pouze díky Movemberu.

Foto: Archiv UroKlinikum

Primář Josef Stolz se svým týmem pokládá Movember za prospěšnýFoto: Archiv UroKlinikum

Hodně se mluví o tom, že muži ve srovnání se ženami prevenci mnohem víc flákají a k lékaři jen tak nejdou. Máte takovou zkušenost i vy?

Je to pravda, ale zase musím říct, že za mých 25 let praxe se trend výrazně mění. Dnešní muži jsou daleko aktivnější v péči o zdraví než třeba před pěti, deseti či patnácti lety. Takže se to obrací k lepšímu a já to přičítám i osvětě. Ale ano, určitě to není tak jako u žen, kdy žena má obvykle svého gynekologa a chodí na pravidelné preventivní prohlídky, tohle do mužské populace ještě na sto procent nezapadlo.

Chápu dobře, že by to tak mělo být i u mužů?

Mužům po padesátce doporučuji mít svého urologa a chodit na preventivní prohlídky. Nepřijít pouze v momentě, když mají problém. Samozřejmě – pokud má potíže kdokoliv, v jakémkoliv věku, měl by lékaře navštívit okamžitě.

MUDr. Josef Stolz, MBA (54)

Studoval na 1. LF UK. Pracoval na Urologické klinice VFN v Praze, od roku 2002 se účastní výuky studentů 1. LF ve funkci odborného asistenta, působí na Urologické klinice FN Motol a od roku 2013 je primářem Urologické kliniky Praha UroKlinikum. Je členem České a Evropské urologické společnosti. Je ženatý, s manželkou Andreou má dvě děti, věnuje se včelařství, turistice a sportu.

Jedním z problémů, o nichž se v rámci Movemberu mluví, je rakovina varlat. U ní je prý zásadní přijít včas, což se může podařit i díky samovyšetření. Je to tak?

U každého onkologického onemocnění je zásadní přijít co nejdřív. Problém je, že některá bují v těle dlouho nepoznaně a bez klinických příznaků. Člověk si nic nenahmatá, nic ho nebolí… Ale třeba právě nádory varlat, které se týkají hlavně mladší generace (první vrchol je kolem 18 až 20 let), se vyhmatat dají… To je trochu výhoda. A každý muž by měl vědět, že jakmile si nahmatá něco, co se mu nezdá normální a nemělo by to tam být, je potřeba konzultace s lékařem. To je i cíl kampaně: Ano, něco jsem si nahmatal, nemá to tam být, tak nebudu čekat půl roku, jestli to nezmizí, ale půjdu k lékaři hned.

Podobně to je i u žen a karcinomu prsu. Ale o tom se mluví delší dobu, je to asi pro společnost daleko snazší pochopit, že v prsou může být něco, co je špatně. Ale u varlat se hrozba karcinomu tolik nepřipouští. Podle mého se ale situace zlepšuje a je otázka času, kdy bude povědomí ve společnosti na stejné úrovni. Rakovina varlat není žádná ostuda, může se to přihodit. A muž by měl vědět, kam s tím běžet. A měl by hlavně vědět, to opakuji, že nemá čekat, že bulka možná zmizí! Tohle už ženy pochopily. Jinak nádory varlat v počtu postižených, to není nijak velké číslo, ale většinou postihují mladé a zdravé muže. A pokud se správně a především včas neléčí, pak je to opravdu může zabít.

Foto: Archiv UroKlinikum

Primář Josef Stolz a jeho tým si s nádory u mužů umí poradit, ale je potřeba včasná diagnostikaFoto: Archiv UroKlinikum

V souvislosti s mužským zdravím se mluví i o rakovině prostaty a o zvětšené prostatě. Pojďme si říct něco o těchto dvou problémech.

Začneme karcinomem prostaty. Ten je nyní nejčastější nádor u mužů, předběhl dokonce i rakovinu střev. Dá se říct, že četnost záchytu stoupá po padesátce, nejvíc postihuje muže mezi šedesáti a sedmdesáti lety. Čím déle rakovinu muži neřeší, tím se jedná o agresivnější formy.

A zbytnělá prostata?

K tomu si nejdřív musíme říct, co je prostata. Je to žláza, která obklopuje močovou trubici pod močovým měchýřem. Její hlavní význam je v tvorbě sekretu, který je potřeba pro ejakulát, je tam i vnitřní svěrač močové trubice. Představte si to jako mandarinku, jejímž středem probíhá močová trubice. Dá se říct, že po třicítce zhruba 40 procent mužů má prostatu již zvětšenou. Zvětšená prostata sice zní jako nadávka, ale nemusí dělat žádné potíže.

Takže když má muž zvětšenou prostatu, nic se neděje?

To je informace, kterou dostanete, ale bez dalšího vyšetření a upřesnění toho moc neříká. Takže urolog, když někomu diagnostikuje zvětšenou prostatu, musí zjistit další dvě věci. Za prvé, jestli má pacient nějaké urologické potíže, které se projevují zvětšením prostaty. Tedy, zda špatně močí. A druhá věc je zjistit, jestli někde vedle zbytnělé prostaty není ložisko rakoviny.

Zvětšená prostata tedy ještě nemusí nic znamenat?

Ve výsledku je několik možností. Buď máte zvětšenou prostatu, močíte dobře a nemáte rakovinu. Nebo máte zvětšenou prostatu, močíte špatně, ale rakovinu nemáte. A třetí možnost, ta nejhorší, máte zvětšenou prostatu, máte tam rakovinu a ještě špatně močíte. Ale i ta první nejlepší varianta je jen další důvod, proč nepodceňovat preventivní prohlídky prostaty. Protože i když v roce 2020 bylo všechno v pořádku a žádné podezření na rakovinu tam nebylo, v roce 2023 to může být jinak.

Foto: Archiv UroKlinikum

Tímto přístrojem se léčí zvětšená prostata pomocí vodní páry bez nutnosti celkové anestezieFoto: Archiv UroKlinikum

Ale co když pánové na preventivní prohlídky nechodí? Jaké příznaky už by je měly opravdu varovat a dohnat k vám do ordinace?

Otevřeně a znovu říkám, že lepší je přijít dvakrát na prohlídku zdánlivě zbytečně než přijít až s potížemi. Nicméně pokud tedy muži na preventivní prohlídky nechodí, tak opět: ať se děje cokoli, ať mají jakékoli potíže s močením, nemohou čekat půl roku, že to nějak přejde, ale musí přijít hned! Ale třeba u karcinomu prostaty je to i tak zrádné. V počátečních stadiích nemusí být přítomné žádné příznaky, tam neplatí – močím špatně, mám rakovinu. Můžete mít rakovinu prostaty, a přitom můžete močit skvěle! Ale v pokročilých stadiích se to samozřejmě mění.

Ale co je to „močit špatně“, co si pod tím představit?

Pacientům pokládám tyhle otázky: Nemočíte si na boty? Nechodíte častěji? Nemáte přerušovaný proud? Musíte tlačit? Máte pocit, že vám zůstává nějaká zbytková moč? To jsou otázky, které nás mohou navést. A existuje i dotazník Mezinárodní skóre prostatických symptomů (I-PSS), který si muž může v klidu vyplnit a dá mu to určitou představu.

Nemůžu se nezeptat na ženy. Tedy ve smyslu, čeho si u partnera všímat. Třeba počítat, kolikrát za noc musí na záchod?

To asi stejně neodhadnete, nemůžete vědět, kolikrát na záchod doopravdy jde… Co když chodí jen tajně kouřit? Obecně se udává, že jednou dvakrát za noc to lze tolerovat. Pokud je muži přes padesát, dvě návštěvy toalety za noc nic neznamenají, ale i tak by na preventivní kontrolu zajít měl. Bylo by fajn mu nějak citlivě sdělit, že by návštěva urologa nebyla od věci. Oni to ale muži neradi slyší. Hele, miláčku, chodíš čtyřikrát za noc, budíš mě, koukej navštívit urologa, tady máš telefon. To muž moc neocení. Ale nějak něžně a citlivě mu naznačit, že existuje něco jako rakovina prostaty, prevence a podobně, to není špatně.

Foto: Archiv UroKlinikum

Preventivní prohlídky jsou základem péče o zdraví, u mužů, ale i u ženFoto: Archiv UroKlinikum

Teď si pojďme povídat o léčbě. Jaká je úspěšnost léčby rakoviny varlat?

To závisí na tom, v jakém stadiu onemocnění muž přijde. Obecně platí, že efektivita léčby je přes 95 procent, když je onemocnění zachyceno v raných stadiích. Ale pokud pacient přijde s tím, a bohužel jsem to zažil, že má bulku na varleti dva roky, a už má metastáze v uzlinách, tak tam bývá prognóza špatná.

A rakovina prostaty?

Tam to platí podobně. Karcinom prostaty umíme vyléčit, když je lokalizován pouze na žlázu. Pak člověka dokážeme vyléčit. Pokud bohužel nádor přechází i mimo žlázu nebo má nějaké metastáze, dokážeme ho poměrně úspěšně léčit. Ale sama jistě chápete, jaký je rozdíl mezi slovy vyléčit a léčit.

Ještě se vrátím k rakovině varlat. Jedna věc je léčba, ale jak je to s následnou plodností? Sám jste říkal, že se onemocnění nejčastěji týká opravdu mladých mužů.

To je dobrá otázka. V případě, že má mladý muž podezření na karcinom varlat a uvažuje se o operaci, měla by mu být doporučena takzvaná kryokonzervace spermatu, tedy zamražení ejakulátu. Protože když se při operaci karcinom potvrdí, odstraníme varle a následně podle typu a rozsahu nádoru může přijít i chemoterapie nebo ozařování. A to může ovlivnit kvalitu dalšího vytvořeného spermatu.

Foto: Archiv Josefa Stolze

Jiří Stolz s manželkou Andreou se ve volném čase věnují včelařstvíFoto: Archiv Josefa Stolze

Většinou se odebírá jen jedno varle, druhé zůstává. A případné poškození chemoterapií údajně vymizí po dvou letech. Z toho mi vychází, že muži, kteří na dítě nespěchají, by si nic mrazit nemuseli.

Ano, udává se, že po dvou letech po odeznění chemoterapie se často spermatogeneze vrací do původního stavu. Nicméně pacient už má jen jedno varle. Proto je lepší odebrat spermie ještě před operací a chemoterapií, to je prostě sázka na jistotu.

A jak to vidíte do budoucna? Někteří urologové tvrdí, že bude hůř a mužů s těmito nemocemi bude přibývat. Jste také takhle pesimistický?

Vždy jde o úhel pohledu. Protože čím víc lidí vyšetříme, tím víc onemocnění jsme schopni zachytit. A to se dá očekávat, protože máme nejrůznější screeningová vyšetření, funguje osvěta, o rakovině se mluví v médiích. Takže v tomto směru bude nemocí asi přibývat. To je ale dobře, protože čím dřív problém u někoho zachytíme, tím spíš ho vyléčíme. A to, že ho nezachytíme, neznamená, že není nemocný… Jen o něm nevíme. A on pak stejně přijde, ale často pozdě, nedejbože v době, kdy už léčba nebude úspěšná. A tím se pak objeví v jiných statistikách, v jiných číslech, v těch absolutních, se kterými už se toho ale pak už bohužel moc dělat nedá.

Loni jsme vám v sérii rozhovorů představovali muže, kteří pomáhají a zachraňují. Životy, přírodu, kulturu – vše, na co si vzpomenete. Předloni jste zase mohli číst o mužích vynikajících v oborech, které souvisejí s ženským světem. Muže, kteří činí život žen lepší, příjemnější, hezčí. Všechno to byli naši muži měsíce. Ani letos jsme vás o povídání se zajímavými zástupci mužského pohlaví nechtěli ochudit, proto přinášíme další rozhovory. Tentokrát s  podtitulem Chlapi sobě. Dělají něco zajímavého, prospěšného a důležitého pro jiné muže.

Reklama

Související témata:
Urologie
Zdraví mužů
Chlapi sobě
Samovyšetření