Spadlo vám jídlo na zem? Bakterie nečekají, až napočítáte do pěti, tohle pravidlo je mýtus!

Kdo by to neznal? Spadne vám na zem sušenka, kousek rohlíku nebo jablko a v hlavě naskočí dobře známá poučka: „Pět sekund, rychle to zvednu, nic se nestane.“ Malé pravidlo, které si opakujeme spíš pro vlastní klid, aniž bychom věděli, jestli to opravdu platí. Jenže podle vědců to s těmi pěti vteřinami není tak jednoduché. Mikrobiolog Nicholas Aicher z Chicaga tvrdí, že bakterie nečekají ani vteřinu.

Pravidlo pěti sekund zná asi každý. Tvrdí, že pokud zvednete jídlo ze země dostatečně rychle, bakterie nestihnou „přeskočit“ a nic se nestane. Jenže jak ukazují vědecké pokusy, skutečnost je trochu jiná.

Mikrobiolog Nicholas Aicher se rozhodl tenhle rozšířený mýtus prověřit přímo v praxi. Ve svém virálním videu, které nasbíralo přes milion zhlédnutí, testoval různé potraviny – od sušenek až po ovoce – a sledoval, co se s nimi stane, když je nechá na podlaze různě dlouho. Začínal u zlomku vteřiny a končil u celé minuty.

Výsledek? Bakterie se na jídlo dostanou už při prvním dotyku se zemí. Aicher dokonce upozorňuje, že rozdíl mezi vzorky po pěti vteřinách a po šedesáti vteřinách nebyl nijak zásadní. „Ať už pět vteřin, nebo šedesát, stejně to bude nechutné,“ komentoval to s nadsázkou.

Není to ale jen o počítání vteřin. Na to, kolik bakterií se na spadlé jídlo dostane, má vliv také povrch, na který jídlo spadne, i samotný typ potraviny.

Největší šanci zůstat aspoň trochu „čisté“ má suché jídlo, jako je třeba sušenka nebo krajíc chleba. Naopak šťavnaté ovoce, například kousky melounu nebo broskve, na sebe bakterie nalepí daleko snadněji. Vlhké povrchy totiž fungují jako magnet – bakterie se na ně zachytí mnohem rychleji než na suché potraviny.

Podobně je to i s podlahou. Hladká dlažba nebo linoleum přenesou bakterie rychleji než třeba koberec, kde se bakterie mohou „schovávat“, ale nemusí se na jídlo dostat tak snadno. Ani tenhle rozdíl ale neznamená, že by koberec byl nějakou záchranou – bakterie jsou zkrátka všude.

Jak tedy z výzkumu vyplývá, žádný povrch ani typ potraviny vás před bakteriemi stoprocentně neochrání. Rozhodně neplatí, že když jídlo rychle seberete z podlahy, je stále „čisté“.

Přestože výzkumy mluví jasně, pravidlo pěti sekund si často mnozí stejně obhajují. Proč? Možná proto, že někdy zkrátka nechtějí slyšet pravdu.

Vaše hlava má totiž tendenci podobné „malé hříchy“ omlouvat. Zvednout spadlou sušenku co nejrychleji ze země je přesně ten typ situace, kdy si potřebujete dodat trochu klidu. Funguje to jako taková psychologická berlička – stanovíte si vlastní pravidlo, které vám pomůže cítit se lépe. Když si řeknete, že pět vteřin je v pořádku, máte pocit, že máte situaci pod kontrolou.

Netýká se to ale jen jídla. Podobně si možná omlouváte i jiné drobnosti, které nejsou úplně ideální – třeba když si sáhnete na obličej neumytou rukou nebo si v rychlosti vyzkoušíte v obchodě rtěnku bez dezinfekce. Čím víc máte pocit, že situaci zvládáte, tím snáz si takové přešlapy odpustíte.

I v Aicherově videu, které jeho pokus ukazuje, spousta lidí v komentářích přiznala, že raději „budou dělat, že to neviděli“. A právě asi to je na pravidlu pěti sekund tak sympatické – dává naději, že se nic nestalo, i když je jasné, že realita je trochu jiná.

Určitě není potřeba propadat panice pokaždé, když vám spadne kousek jídla na zem. Ale stojí za to vědět, že pravidlo pěti sekund je spíš milosrdná lež než fakty podložené doporučení.

Bakterie totiž neřeší, jak rychle zareagujete. Přenesou se hned. Záleží více na tom, kam jídlo spadne a jaké jídlo to je, než jak rychle ho zvednete.

Jestli si ten kousek rohlíku nakonec opravdu dáte, nebo ho bez lítosti pošlete do koše, je na vás. Ale věda má jasno: v tomhle boji o čas se s bakteriemi opravdu závodit nedá.

10 míst v kuchyni, kde se skrývá nejhorší špína, a vy o ní nevíte