Hlavní obsah

Hledáte klíče v lednici a jména marně lovíte z paměti? Kdy je zapomínání už vážný problém?

Foto: shurkin_son, Shutterstock.com

Foto: shurkin_son, Shutterstock.com

Je zhoršování paměti s přibývajícím věkem nevyhnutelné? Kdy se obvykle začínají projevovat první známky přirozeného stárnutí a nad čím byste neměli jen tak mávnout rukou? Vysvětlí lékaři.

Článek

Možná si občas nemůžete vzpomenout, kam jste odložili klíče nebo telefon, zapomenete jméno člověka, kterého jste nedávno potkali, lámete si hlavu s tím, pro co jste zašli do kuchyně, nebo vám déle trvá najít to správné slovo.

Znamená to, že váš mozek začíná stárnout a nefunguje jako dřív? Nepropadejte panice. S přibývajícími roky jsou určité změny paměti a myšlení přirozené, úpadek kognitivních funkcí ale nemusí být nevyhnutelnou součástí stárnutí.

Roztržitost nemusí být problém

Mozek je řídící centrum těla – ovlivňuje paměť, emoce, soustředění i celkovou pohodu. „Když mozek nefunguje správně, může jít o náhlý zdravotní problém nebo o dlouhodobé kognitivní a psychické obtíže, jako jsou únava, nesoustředěnost či výpadky paměti,“ říká lékař Milan Prokop.

Když si ale lidé stěžují na potíže s pamětí, ještě to nemusí znamenat poruchu kognitivní funkce.

„Varovnými známkami počínající mírné kognitivní poruchy jsou například časté opakování stejných otázek, ztrácení se v čase nebo na známých místech, výrazné potíže s orientací v běžných činnostech, problémy s plánováním a rozhodováním, změny chování, zhoršení schopnosti komunikovat či ztráta zájmu o aktivity, které dříve člověka těšily,“ popisuje Jakub Trizuljak, primář oddělení klinické genetiky v GHC Genetics.

Nejdřív se zhorší paměť

Kognitivní potíže se zpočátku projevují jen nenápadně, proto si je lidé nepřipouští. A které mozkové funkce se s přibývajícím věkem mění či zhoršují jako první? Zpravidla se jedná o poruchu pozornosti. Starší lidé častěji zapomínají na nedávné události, hůře si je vybavují, po nápovědě si je ale snadno uvědomí.

„Může být zhoršena schopnost abstraktního myšlení a mentální flexibilita, někdy dochází i ke zhoršení praktických funkcí,“ uvádí lékař Jakub Trizuljak. „Řečové schopnosti bývají zpravidla dlouho beze změny, možná kromě zpomalené verbální plynulosti. U starších lidí není ničím výjimečným také porucha smyslových funkcí. Zejména zhoršení sluchu může při vyšetření imitovat obraz kognitivní poruchy.“

Foto: FaceStock, Shutterstock.com

Je to jen únava, nebo projev stárnutí?Foto: FaceStock, Shutterstock.com

Kdy je na čase vyhledat pomoc?

Za přirozenou součást stárnutí se považuje stav, kdy jsou tyto jeho projevy stabilní, neovlivňují život a v čase se příliš nezhoršují. Při mírné kognitivní poruše jsou obtíže zřetelnější, kompenzace vyžaduje větší úsilí, ale člověk stále zvládá většinu běžných aktivit. Při počínající demenci již dochází k výraznějším změnám paměti a pozornosti.

Rodina a blízké osoby si mohou všimnout opakování otázek a vět, problémů s běžnými činnostmi, jako je příprava jídla, později se může přidávat i porucha řeči, nevzpomínání si na významy slov a změny chování.

„Daný člověk si to však může sám pro sebe vysvětlovat únavou nebo špatnou náladou. Proto je důležité možnou přítomnost kognitivního deficitu citlivě a včas konzultovat s odborníky,“ říká primář Jakub Trizuljak.

Už při známkách mírného zhoršení je lepší navštívit praktického lékaře, internistu, případně neurologa či psychiatra. Čím dříve jsou totiž rozpoznány časné známky Alzheimerovy choroby nebo demence, tím dříve lze zapojit preventivní opatření a zpomalit nástup onemocnění.

Načítám