Zrekonstruovaný dům si zachoval svou poetickou atmosféru

V Chotuticích na Kolínsku najdete jednu ulici tvořenou řadovými domky se sedlovou střechou, které si jsou podobné jako vejce vejci. Když se ale podíváte ze zahrad, jakákoliv jednota rázem zmizí. Některý dům má přístavek, u jiného najdete dřevníky. Postupem času tak vznikla přirozená symbióza starého s novým, která působí téměř poeticky. A nebyla narušena ani tím, že jeden z těchto domků dostal novou tvář.

Jednalo se o koupi přes inzerát. „Kamarád-investor se díval po inzerátech a posílal mi domy, které se mu líbily, abych mu řekla, co si myslím,“ vzpomíná architektka Kateřina Pohlová. Fotky řadového domku oba zaujaly, a tak přizvali ještě architekta Pavla Podlipného a společně se vypravili na obhlídku. „Kamarád chtěl znát náš názor na stav objektu. Zajímalo ho, kolik oprav bude potřeba, případně zda to má smysl vůbec kupovat,“ dodává architektka.

Na rozdíl od ostatních domů v ulici měl tenhle původní okna na výšku, kazetové dveře, původní dlažbu a prkenné podlahy. A přestože bylo architektům jasné, že se tady od jeho vzniku nic moc nezměnilo, koupi domu investorovi doporučili.

Zpočátku se zdálo, že by se mělo co nejvíce prvků zachovat a začít bydlet, jenže při bližším ohledání se ukázalo, že to není reálné. Dům bylo nutné přizpůsobit současným potřebám. Pro architekty i majitele přitom bylo důležité, aby byla zachována původní poetická atmosféra. „Do domečku jsme se všichni hned zamilovali, protože měl krásnou atmosféru a genius loci. Byl v původním stavu – měl bleděmodrá kachlová kamna, původní výmalby, dlažby, špaletová okna, dřevěné podlahy nalakované na tmavě červenou barvu. Na původní verandě byly nástěnné malby lesa,“ vzpomíná architektka.

Po rekonstrukci má dům světlé omítky a na střeše tašky bobrovky. Okna a dveře jsou přesnými kopiemi původních. Některé původní dlažby v interiéru se podařilo zachovat.

Přízemí je využito pro hlavní obytné místnosti. „Dispozice domu vybízela k novému řešení, a tak jsme obývací část s knihovnou a velkým oknem umístili na jih směrem do zahrady místo původní spíže, koupelny a kuchyně. Kuchyň jsme naopak umístili do původní ložnice, tedy směrem na sever do ulice,“ upřesňuje Kateřina Pohlová. Obě místnosti propojuje schodišťová hala a při otevřených dveřích vzniká jeden velkorysý prostor, dojem umocňuje i průběžná prkenná podlaha.

Betonové schodiště povrchově upravené červenou stěrkou vede do nově vybudovaného podkroví s pokoji a koupelnou. „V původním záměru se dělat nemělo, pouze příprava pro vestavbu do budoucna. Od toho se ale upustilo a nakonec vzniklo podkroví se dvěma místnostmi a koupelnou a možným vstupem na střešní terasu,“ uzavírá architektka.

Kateřina Pohlová a Pavel Podlipný jsou samostatně tvořící architekti, kteří se občas setkávají při společné práci. Jejich zakázky tvoří převážně individuální výstavbu, jako jsou rodinné domy, rekonstrukce a interiéry.

Rekonstrukce vás nelákají a dali byste raději přednost novému domu bezúdržbovou fasádou?