Hlavní obsah

5 druhů exotického ovoce, které můžete pěstovat i u nás

Foto: brizmaker, Shutterstock.com

Pěstování lokálního ovoce a zeleniny je pro vás samozřejmostí a rádi byste se pustili do nové výzvy? Zkuste exotické ovoce! Některým druhům se totiž daří i u nás.

Článek

Exotické druhy ovoce vyžadují jistou péči a podmínky. Horké letní teploty vám budou při jejich pěstování hrát do karet, jsou ale i druhy, jimž nevadí ani naše zimy. Vhodných odrůd je několik, dnes vám představíme pět z nich.

Naši pro lepší zrak

Plody naši (používá se také název nashi) jinak nazývané také jako asijská hrušeň, na první pohled připomínají spíše jablka, barvou a chutí se však blíží hruškám. Jen jsou o něco sladší. Jsou plné vitaminu C a antioxidantů pro lepší zrak.

Naši miluje propustnou, dobře živenou půdu s dostatkem vláhy. Protože není samosprašná, potřebuje k opylování ve svém okolí další strom. Nemá ráda vítr a ze světových stran jí nevyhovuje jihovýchod. Kvůli ranním slunečním paprskům po mrazivé noci jí totiž hrozí praskání kmene. Jinak ale příliš náročná není a oproti našim běžným hrušním má jednu obrovskou výhodu – je velmi odolná vůči nemocem. V zahradnictví si můžete koupit mladý stromek, který vysadíte přímo do půdy, nebo naroubujete na hrušňový semenáč.

Foto: RUKSUTAKARN studio, Shutterstock.com

Naši, neboli asijská hrušeň, nemá ráda vítr, ale je odolná vůči většině nemocí

Papája pro zdravější trávení

Přestože tato rostlina dorůstá až deseti metrů, jedná se o bylinu, jež ve správných podmínkách dokáže plodit i několik let po sobě. Dužiny jejích plodů obsahují spoustu vitaminů, minerálů a enzymů, které zlepšují trávení bílkovin.

Pěstuje se ze semínka 1 až 3 cm hluboko ve výživném zahradnickém substrátu, který je vhodné ošetřit ochranným prostředkem proti plísním. Běžně roste v subtropické oblasti, dařit se jí tedy bude hlavně ve sklenících. V létě jí vyhovuje teplota kolem 25 °C, v zimě potřebuje alespoň 17 °C. Přes léto vyžaduje vydatnou zálivku, v zimě je třeba ji trochu omezit. Má ráda rozptýlené světlo, které ji osvětluje z různých stran, nedávejte ji však na přímé slunce. A pěstovat ji lze i u okna v bytě, počítejte, že bude menšího vzrůstu a mít menší plody.

Foto: itaci, Shutterstock.com

Papája vyžaduje teplé a slunečné prostředí, pěstovat ji lze i v bytě

Kaki pro kvalitnější spánek

Tomel japonský, neboli kaki, je plný vitaminů A a C, antioxidantů a aminokyselin. Najdete v něm také hořčík, draslík, železo, vápník, fosfor, mangan a měď. Posiluje imunitní systém, zlepšuje kvalitu spánku a má výborný vliv na kvalitu pleti i vlasů.

V létě se mu daří na slunných místech, například na zahradě, terase či balkoně. Pěstuje se ze semínka nebo sazenice. Semínka se nejprve stratifikují (ochlazují) v ledničce a v únoru se vysévají 4 až 5 cm hluboko do výživného substrátu. Sazenice se nejdříve pěstuje ve stínu nebo polostínu a během prvního roku je nutné ji nechat ve vlastním kontejneru a chránit před zimou. Kaki je nutné chránit před větrem a dopřávat mu důkladnou zálivku bohatou na živiny. V zimě má rádo tmavé prostředí, teplotu okolo 1 °C a výrazně omezenou zálivku.

Foto: gresei, Shutterstock.com

Kaki potřebuje většinu roku dostatek světla a ochranu před větrem. Přes zimu naopak vyžaduje tmu a chlad

Mučenka proti zánětům

Většina bude znát plody mučenky jedlé spíš pod jejím jiným názvem – maracuja. Je extrémně zdravá, obsahuje vitaminy B a C, provitamin A, draslík, vápník, železo, fosfor, vlákninu a velké množství antioxidantů. Posiluje imunitní systém, působí protizánětlivě, snižuje bolest kloubů a podle některých studií zmírňuje projevy astma. A navíc je ideální večerní svačinkou!

Je to pnoucí rostlina milující teplo, spoustu světla a vydatnou zálivku. Její substrát by nikdy neměl vyschnout, a od jara do léta je dobré ji jednou za dva týdny přihnojit. Pěstuje se ze semínek, které lze koupit v zahradnictví nebo vybrat přímo z plodu, naložit na dva až čtyři dny do vody, propláchnout a vysít asi 0,5 cm hluboko do výsevního substrátu. Prospívá jí letnění na zahradě, terase či balkonu a pravidelné rosení. Aby kvetla, vyžaduje každoroční řez, není samosprašná. Potřebuje tedy pyl z jiné rostliny. Přes zimu si vystačí s teplotami nad 10 °C a menší zálivkou. Platí zde přitom úměra, čím nižší teplota, tím méně vody.

Foto: New Africa, Shutterstock.com

Mučenka jedlá, neboli maracuja, miluje venkovní letnění a štědrou zálivku

Muďoul jako zdroj bílkovin

Muďoul u nás není příliš známý. Pochází ze Severní Ameriky a v jazyce Indiánů se nazývá Pawpaw. Svou chutí i konzistencí nejvíce připomíná banán. Je bohatý na vitaminy i minerály, hlavně železo a vápník. Obsahuje také více bílkovin než ostatní druhy ovoce.

V našich podmínkách se mu lépe daří v teplejších polohách, ideálně do 350 m n. m. Ve vyšších polohách ho lze pěstovat u západních a jižních stěn domů, kde bude chráněný. Nejjednodušší je pořídit si v zahradnictví mladý stromek, plodit mohou jen ty roubované. Pokud se chystáte pěstovat více kousků, dodržujte mezi nimi odstup tři až deset metrů. Prospívá mu občasné předjarní hnojení a potřebuje hlubokou, výživnou a propustnou půdu. Je cizosprašný, není nutné ho řezat a vyžaduje dostatek vláhy. Má rád polostín či slunná místa, prudké sluneční paprsky ho však mohou poškodit. Jeho výhodou je, že je mrazuvzdorný a v zimě zvládá až teploty do –25 °C.

Foto: EQRoy, Shutterstock.com

Muďoul preferuje teplejší polohy a nižší nadmořskou výšku, v zimě ale zvládne i větší mrazy

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek