Dekorace se jmelím z vyšívacího kruhu i rámu od obrazu!

Zelené, stříbrné, zlaté i bronzové. Jmelí zdobí o vánočních svátcích nejednu domácnost a podle tradic by mělo viset – stejně jako v přírodě. Tam roste jako poloparazitický keřík v korunách jiných stromů a většinou vytvoří zelenou kouli, protože jeho větvičky rostou všemi směry.

České stromy dusí pandemie jmelí!

Protože si jmelí drží zelenou barvu po celou zimu, je odpradávna považováno za posvátné. Líbání pod ním na Štědrý den prý zajistí lásku a plodnost – kvůli ní se začalo jmelí také pozlacovat. Dnes ho můžete v květinářstvích najít v nejrůznějších barvách, zelená a zlatá varianta jsou však stále nejoblíbenější.

Jmelí hrálo roli už v dávných keltských dobách. Lidé věřili, že stálezelená rostlina ztělesňuje živoucího ducha a je symbolem života. Někde bylo spjato s osobou boha jara a plodnosti, jinde bylo považováno za zázračnou rostlinu, která léčí všechny nemoci a funguje i jako protijed.

V raném křesťanství se zase tradovalo, že jmelí bylo volně rostoucím mohutným stromem, z jehož větévky Josef vyřezal kolébku pro Ježíška. Strom později porazili Římané a z jeho dřeva vyrobili kříž pro ukřižování Ježíše Krista. Způsob obživy keříku pak symbolizuje obřad přijímání Kristova těla a krve. Patrně i proto se v křesťanské tradici jmelí udrželo jako celosvětový symbol Vánoc.

Například v Rakousku lidé věřili, že jmelí zavěšené nad štědrovečerním stolem přinese bohatou úrodu a sedláci jej zaorávali do první brázdy. Irové si z větviček jmelí splétali náramky nebo amulety, které měly stejnou funkci jako čtyřlístek nebo podkova. Snítka zavěšená nad vchodem do irského venkovského domu zaručovala pohostinství a pozvání k jídlu. V Norsku sloužilo jmelí jako ratolest míru. Ve francouzské části Švýcarska nosily kvůli zajištění plodnosti nevěsty na hlavě věneček z klasů ječmene a větviček jmelí.

U nás se jmelí zavěšuje nejčastěji nad vchodové dveře, ale i nad stůl uprostřed místnosti. Stejně dobře můžete jmelí využít k nejrůznějším dekoracím, které pak krásně ozdobí stůl, poličky, okno i vchodové dveře.

První dekorace má dokonce dvě využití: Jednou z ní může být věnec na dveře i na stůl, podruhé klidně adventní svícen. Jestli jste ho nestihli doposud vyrobit ani koupit, určitě to zvládnete ještě před druhou adventní nedělí. Stačí využít formu na koláč, čtyři různě velké svíčky (menší lze posadit na nižší skleničky) a okolo položit proutěný věnec, do něhož šikovně zapícháte větvičky jmelí.

Staré rámy od obrazů lze využít vskutku rozmanitým způsobem. A o Vánocích můžete namísto klasického obrazu zavěsit na zeď rámeček se jmelím. Rám lze nechat prázdný, ale klidně do něj zasaďte fotku vnoučat a obdarujte babičky. Určitě je potěšíte.

Drobnou dekoraci na stůl či poličku vytvoříte z barevné skleničky, obalu, který vám zbyl po svíčce, nebo klidně z květináče. Dovnitř jen stačí zasadit trochu aranžovací hmoty, zapíchat pár větviček jmelí a přidat třeba dlouhou svíčku nebo dřevěnou ozdobu v podobě stromečku.

Vyšívací kruh jsme při výrobě dekorací využili už mnohokrát. Tentokrát jsme použili dva kruhy a  ozdobili jsme je zeleným jmelím s bílými kuličkami a k tomu jsme přidali i pár snítek stříbrného jmelí. Větvičky stačí ke kruhu uprostřed přivázat drátkem a následně ovinout pentlemi, které mohou viset volně dolů. Nakonec umístěte vánoční ozdobu na klipsu.

Máte doma nějakou zajímavou skleněnou či keramickou nádobu? Ozdobte ji větvičkami jmelí, které může být namíchané s barevným peřím. To dodá dekoraci punc luxusu. Přidat lze i pár ozdob či pozlacených šišek.

Zkusíte si vyrobit svítící městečko ve sklenici?

Originální vánoční a zimní věnec vyrobíte i ze staré šály!